V březnu 2018 byla poprvé vydána jeho kniha Prolomení hradeb (s podtitulem Proč západní civilizace tak snadno podléhá islámu a jaké jsou naděje na její záchranu), ve které se zabývá otázkami byrokracie a formování elit, v perspektivě střetu civilizací. Ochutnávku z této knihy z této knihy jsme také přinesli v jednom pokračování našeho knižního cyklu. Tehdy jsme ji uvodili touto charakteristickou: „O knize samé snad jen tolik, že pracuje s neobvyklým množstvím historických analogií, má velice silný vědomostní fundament, a proto ji nelze „odstřelit“, jak se mnozí novináři snaží, jen jako politický či aktivistický spis. Kniha, a na to upozorňuje sám autor v úvodu, je psána živým, neakademickým jazykem, protože jejím cílem není uhnízdit se v zaprášeném regále nějaké vysokoškolské knihovny, ale poskytnout širokému čtenářskému okruhu podstatné informace a vyvolat diskusi nad jejím tématem.“

V těchto dnech vychází kniha Prolomení hradeb s pomyslným číslováním 2. Jde o rozšířenou a aktualizovanou verzi knihy první, mezi oběma vydáními uplynuly čtyři roky, takže zde může autor detekovat, kolik z jeho analytických postřehů se potvrdilo (žel téměř všechny) a co z toho pro nás do budoucna plyne za hrozby – i povinnosti. Tou hlavní povinností je o tomto tématu – zániku evropské civilizace vlastní rukou – co nejhlouběji přemýšlet. Bez poznání skutečnosti nelze konstruovat řešení.

Pro dnešní čtení jsme vybrali pasáž, v níž Hampl podává výčet příznaků rozpadu naší civilizace. Je stručný, věcný, neemotivní, a proto působivý.

Novinka, nebo příznak zkázy?

V dalším textu se pokusím o výčet některých výrazných a dobře viditelných změn, jež proběhly mezi začátkem 80. let a naší současností. Je důležité neztrácet z mysli, že se fakticky jedná o dost odlišné záležitosti: