Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kurzů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu (Baťova škola práce pro mladé muže a mladé ženy). Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství (zlínské pokusné školství). Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa.

Jako správný podnikatel – hospodář dobře věděl, že úspěch v podnikání a růst národního, a tedy i soukromého bohatství obyvatel je nezbytně spojen s rozumnou hospodářskou politikou. A protože žijeme v zemi, kde je k vidění leccos, jen ne rozumná hospodářská politika, připomeňme si pár Baťových myšlenek na toto téma, i s vědomím, že mnohé z tehdejšího systému ekonomiky a správy bylo jiné, přesto řada citovaných myšlenek stojí dosud za dobré přemýšlení.

Myšlenky o rozpočtu

„ROZPOČET NAŠÍ ZEMĚ jest tuze a tuze chudičký, jako jeho obyvatelstvo. Všichni řečníci shodují se v tom, že stav země je katastrofální.

Já shledávám katastrofálním především mravní stanovisko státu k zemi a země k obcím.