Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 340. Sudety 1938: jakési symbolické divadlo

30.01.2024 20:02 | Komentář

„Sudety 1938: jakési symbolické divadlo.“ Tak zní název reportáže české novinářky, spisovatelky a překladatelky Mileny Jesenské publikované na stránkách Přítomnosti v září 1938. Autorka v ní velmi autenticky popisuje realitu života v krizí postižených Sudetech, píše o odhodlaném boji sudetoněmeckých demokratů s henleinovci.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 340. Sudety 1938: jakési symbolické divadlo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mediální analytik Petr Žantovský

Milena Jesenská (10. srpna 1896, Praha – 17. května 1944, koncentrační tábor Ravensbrück, Německo) byla česká novinářka, spisovatelka a překladatelka. Nejprve studovala v Praze na Karlově univerzitě medicínu, které však zanechala po několika semestrech. Začala se živit překlady a novinařinou. Překládala z němčiny pro české noviny a externě také přispívala fejetony do módních magazínů. Záhy začala dopisovat do řady českých novin a brzy si vybudovala pověst výborné novinářky.

V roce 1919 ji zaujala povídka tehdy nepříliš známého spisovatele Franze Kafky Der Heizer (Topič), a proto napsala autorovi, zda smí povídku přeložit. Tím začala jejich vzájemná spolupráce a korespondence, která skončila až v roce 1923 krátce před Kafkovou smrtí. Přeložila do češtiny i Kafkův Proces, Rozjímání a Ortel.

Jesenská patřila k pražské literární scéně, před válkou kosmopolitní, a uplatnila své literární schopnosti především jako novinářka. Mimo Peroutkovy Přítomnosti, kterou vedla v letech 1938 až 1939, přispívala také do deníku Tribuna, Národních listů, Lidových novin, magazínu Pestré listy, roku 1926 byla krátce redaktorkou týdeníku Pestrý týden.

Jako řada českých levicových intelektuálů a literátů První republiky (např. Jaroslav Seifert) i ona krátce sympatizovala s komunistickou stranou a psala i do novin Svět práce. V domě v Žitné ulici se scházela levicová kulturní společnost (býval tam hostem například Julius Fučík). Poté, co se dozvěděla o zločinech stalinismu, v roce 1936 z KSČ vystoupila.

Po připojení zbytku Čech a Moravy k třetí říši (15. 3. 1939) se aktivně účastnila protinacistického odboje a pomáhala při emigraci řadě židovských rodin. V listopadu 1939 byla pro svou protinacistickou činnost zatčena. Následujícího roku byla deportována tzv. „na převýchovu“ do koncentračního tábora Ravensbrück, kde pracovala na ošetřovně a byla morální oporou ostatním vězeňkyním. Tam zemřela v roce 1944 na selhání ledvin.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Žantovský

Mgr. Vladimíra Ludková byl položen dotaz

Zbraně

Zaujal mě váš komentář ke zbraním. Máte naprostou pravdu, že kdo chce jakoukoliv zbraň použít třeba k zabíjení, že si ji nějak opatří - většinou nezákonně. Ale co mě zajímá je váš pohled na to, aby lidé mohli použít legální zbraň pro svou ochranu nebo ochranu majetku? Protože co vím, tak je většina ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Blažkovi a Fialovi sirotci

9:44 Zdeněk Jemelík: Blažkovi a Fialovi sirotci

Trvalé zvyšování životních nákladů, jemuž Fialova asociální vláda neumí zabránit, je přirozeným podh…