Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 7 - Jak se začal lámat federální chléb

12.02.2017 14:54 | Zprávy

PŘÍBĚHY S OTEVŘENÝM KONCEM „Domnívám se, že Československo rok 1992 přežije. Proč ne?" řekl v rámci novoročního rozhovoru v roce 1992 pro Českou tiskovou kancelář Petr Pithart, tehdejší předseda české vlády. Byl to jeden z nekonečného proudu omylů, jichž se ve svém předlouhém a na rozmanité kotrmelce a ideové obkročáky pestrém politickém životě dopustil. Z dnešního pohledu se jeho tehdejší optimismus může jevit buď jako naprosto infantilní naivismus, nebo jako vědomá lež.

Petr Žantovský: Příběhy s otevřeným koncem. Díl 7 - Jak se začal lámat federální chléb
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Byla totiž vyslovena ve chvíli, kdy na česko-slovenské půdě už začalo být definitivně jasné, že společná budoucnost může být jenom v partnerství, nikoli v jednom státním útvaru.

Vždyť co tomuto Pithartovu proslovu předcházelo? Po skončení komunismu se k moci dostal Václav Havel, jeho prvním opravdu zřetelným a čitelným krokem bylo opakované nedodržení slova. V prosinci 1989 slíbil, že prezidentem země bude jen do voleb na jaře 1990. Jak moc pak ještě dlouhá léta lpěl na funkci hlavy státu, máme ještě v živé paměti. A že přitom zapomněl na další slib, daný Alexandru Dubčekovi  jako symbolu slovenského podílu na protinormalizační rezistenci, to jaksi patřilo k havlovskému pragmatismu. Však za to Havel taky posléze schytal na demonstraci v Bratislavě o státním svátku 28. října 1991 pěkných pár nadávek i vajíček.

To samozřejmě nebylo jen výsledkem zrady na Dubčekovi  jako symbolu, mnohem citelněji dopadala na Slováky absurdní Havlova rozhodnutí ohledně likvidace zbrojního průmyslu. Ze dne na den tak vyrostla v roce 1991 na Slovensku armáda o nějakých 350 tisících nových nezaměstnaných.  Zároveň čeští politici ve Federálním shromáždění volali po zastavení vyrovnávacích finančních transferů na Slovensko, což mimochodem spolupůsobilo, že v průzkumech konaných koncem roku 1991 hodnotilo polistopadový vývoj kladně více než 60% Čechů a jen asi 30% Slováků. A do toho ještě v listopadu téhož roku Pithart fantazíroval o jakémsi konfederativním „dvojdomku“, ačkoli bylo nad slunce jasné, že dny Česko-Slovenska jsou sečteny.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Jak věřit vašim slibům?

Slibujete dostupnější bydlení, konec korupce, ale co se změnilo za ty roky, co jste v politice? Dokonce jste byli dost dlouho součástí vlády. A když jsme u toho, šli byste do koalice se SPOLU a STAN znovu nebo ne? Protože jestli ne, tak kdo jiný vám zbývá?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

17:25 Pavel Foltán: Jááá su malýýý myslivéééčééék

„Jááá su malýýý myslivéééčééék sotvááá flintůůů nesůůů …“ Kdo by neznal tohle a další halekání nocí,…