Jako příklad podobné praxe lze uvést americký projekt TrapWire. TrapWire je „protiteroristickou“ technologickou společností poskytující a vyvíjející systémy stejného názvu, které mají za úkol „odhalit vzorce chování indikující teroristické útoky“. Příběh této společnosti začíná už v roce 2002, kdy byly Spojené státy rozhodnuty udělat cokoli, aby se události z 11. září neopakovaly. Cokoli – včetně pozvolného osekávání občanských práv, zejména co se týče soukromí a presumpce neviny, vše ve jménu „boje proti terorismu“.
Tehdy začaly vznikat prvotní návrhy na zavedení jakéhosi „centrální pultu protiteroristické ochrany“, který by bezpečnostním složkám státu umožňoval snadnější a rychlejší odezvu na případné nebezpečí. TrapWire jako obchodní značka se vynořila až v roce 2004, kdy byla podána k registraci na patentovém úřadě. Registrace byla vyplněna firmou Abraxas Corporation, další společností, jejímž cílem je „posilování národní bezpečnosti“. Nutno podotknout, že jak Abraxas Corporation, tak i TrapWire měly (a stále mají) mezi svými zaměstnanci bývalé agenty CIA, a to nikoliv na expertních pozicích, nýbrž přímo ve vedení firem.
Skoro se nechce věřit, že americká veřejnost o existenci této společnosti neměla ani ponětí. Přitom občané mnoha amerických měst s TrapWire přicházeli do styku denně, aniž by to vůbec věděli. Přestože TrapWire nebyla ve Spojených státech zavedena plošně, mezi její klienty patří už řada policejních oddělení v některých velkých městech a mnoho dalších menších bezpečnostních agentur a provozovatelů průmyslových kamer.
Tímto vychytralým způsobem obešla americká vláda problém zavedení okamžitého sledování občanů, které by médiím neuniklo – zatímco celostátní vyhlášení sledování lidí by neprošlo, umožnit soukromé společnosti sbírat kontrakty, a tak postupně rozšiřovat svou síť, je naprosto v pořádku.
Průlom informačního embarga přišel až letos, kdy Wikileaks zveřejnily obsah e-mailů získaných z obchodně spřízněné společnosti Stratfor. Až tehdy se média začala tímto tématem zabývat. Nedá se však říct, že by to situaci nějak radikálně změnilo. TrapWire i nadále funguje a prosperuje, získává nové klienty a stále dostává dotace od americké vlády (tyto dotace jsou už v řádech milionů dolarů – dá se tedy říct, že daňoví poplatníci si nejenže zaplatí za vlastní sledování, ale ještě umožní firmě vývoj nových produktů a služeb, které jsou pak poskytnuty na mezinárodním trhu pod licencí TrapWire).
Čemu přesně se tedy TrapWire věnuje? První produkt se jmenuje Kritická infrastruktura. Obsahuje instalaci průmyslových kamer na strategických místech (z nejvýznamnějších jmenujme třeba Bílý dům nebo londýnskou burzu), které mají snímat daný prostor a shromažďovat důkazy o „podezřelé aktivitě“. Kamery jsou pouze „okem“, veškerý jimi nashromážděný obsah vyhodnocuje speciální software, který má za úkol „detekovat předoperační plánování teroristů“. Důležitou skutečností je, že pouze samotná TrapWire má přístup ke všem údajům z infrastruktury, její klienti mohou přistupovat pouze k datům, kterých se týká jejich kontrakt (nebo které jim TrapWire poskytne na základě nějaké jiné spolupráce – to se týká především kooperace s tajnými službami).
Další produkt nese název Člen komunity. TrapWire poskytuje lokálním policejním oddělením znalce na pozice operátorů a koordinátorů pro kampaně a informační projekty cílené na veřejnost, které občany vyzývají k podávání udání a informací, jež by mohly vést k odhalení teroristických organizací, jejich členů a činností. Zprávy od občanů jsou centrálně analyzovány a srovnávány s vývojem v dalších městech, stejně tak se posuzuje i úspěšnost kampaně v daných regionech.
Další produkt se nazývá Ochrana zákona. Zde se jedná o koordinaci s Úřadem pro národní bezpečnost a jinými bezpečnostními centry. Tato služba umožňuje společnosti TrapWire předat bezpečnostním složkám přehledně zpracované informace o možných hrozbách, včetně profilů a osobních údajů potenciálních pachatelů.
TrapWire rovněž nabízí rozsáhlé výcvikové programy, které mají vzdělávat zaměstnance klientských organizací, aby věděli, jak se softwarem TrapWire pracovat a jak se chovat během krizových situací. V těchto programech se klade velký důraz na pochopení teroristické mentality a uvědomění si reálnosti nebezpečí teroristického útoku (který podle filozofie TrapWire hrozí nepřetržitě).
Jeden z e-mailů uniklých ze Stratforu nám ovšem odhaluje skutečný záměr TrapWire a jí podobných projektů. A sice, že postup vůči aktivistům je aktuálnějším problémem než teroristické hrozby. Je tedy jasné, k čemu budou údaje získané ze systému TrapWire použity – k šikaně běžných obyvatel.
Ze zkušenosti víme, že naše politická reprezentace obvykle bezhlavě přebírá veškeré vymoženosti ze zemí na západ od nás, především pak ze Spojených států. Bude zajímavé sledovat, jak budou reprezentanti země s tak dlouhou zkušeností s totalitou a jejími sledovacími praktikami reagovat, až přijde Velký bratr ze západu s požadavkem, abychom drželi krok a včlenili naše zpravodajské systémy do něčeho, jako je třeba TrapWire.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
