Obvykle se o ní mluví v souvislosti se světodějnými událostmi, jako byl „fejk" o iráckých zbraních masového ničení, který vedl k invazi amerických vojsk a dodnes neskončenému kataklyzmatu, který z této poměrně normální země udělal hromadnou střelnici. Ani naše vlast nebyla ušetřena mediálně šířených infekcí, nepodložených sdělení či vyslovených lží – vzpomeňme na kauzu Olovo (2000), Kubiceho zprávu (2006) a mnoho dalších pseudoudálostí, které se dokázaly převtělit v mediální „pravdy" a vyvolat truchlivé domino událostí skutečných.

Nechme pro jednou fatální dramata stranou. Vylovil jsem z paměti jednu v podstatě banální historku, na níž ale lze dobře demonstrovat, jak média dokážou opanovat prostor, v němž jest nám žíti. Je to na první pohled úsměvný, ale v podstatě mrazivý příkladem toho, že varování před médiokracií nemusí být jen planou obavou.

Jde o příběh do té doby (2010) zcela neznámého australského burzovního makléře Davea Kylea, který se stal nechtěně hlavním hrdinou jedné televizní blamáže. Zatímco redaktor na kameru odříkával burzovní zprávy, v sále za ním si v řadě jiných bílých límečků Dave prohlížel soukromou poštu ve svém počítači, a z jedné přílohy mu vyskočila hanbatá fotografie modelky Mirandy Kerr. Právě v tu chvíli byl Dave v záběru, a s ním i obnažená Miranda. Protože prohlížet si nahatá videa v práci se nemá, mohl Dave přijít o práci. Jenomže zasáhla média.