Nasazeny byly obyčejné krumpáče, ale i vrtné soupravy, některé šachty měly parametry důlních děl, používaly se georadary i vrtulníky – a výsledek? Jedno dokonalé, velké ovšem skvěle mediálně uchopené NIC!
Nejpilnějším hledačem za celá ta dlouhá desetiletí byl bezesporu Helmut Gaensel. Narodil se v roce 1934, v obci Kovářská u Chomutova v německé rodině a v těchto dnech oslavil v plné síle své osmdesáté narozeniny. Bilancujme spolu s ním.
Veškeré šílenství začalo 11. února 1946, kdy ke Štěchovicím přijíždí skupina amerických vojáků. Bez vědomí a povolení československých úřadů otevírá do té doby neznámou štolu, vyzvedává z ní bedny s částí archívu K. H. Franka a odváží je do Německa. V té době má vnitro v rukou plukovníka Emila Kleina dřívějšího velitele ženijní školy SS na Hradištku nad Štěchovicemi.
Okamžitě je vyslýchán a naznačuje, že by toho mohlo být v podzemí kolem obce možná víc. Konkrétní však není. Ministr obrany Alexej Čepička vytváří z oblasti vojenský újezd a začíná se kopat.
V dalších letech tu kope i ministerstvo vnitra, poslední práce za minulého režimu organizuje ještě kolem listopadu 1989 obchodník se zbraněmi – podnik zahraničního obchodu Omnipol. V devadesátých letech nastupují Helmut Gaensel, Josef Mužík a celá plejáda dalších hledačů včetně třeba herce Ondřeje Vetchého a někteří z nich zkoušejí štěstí dodnes.
Jejich aktivity sleduji jako novinář celých oněch pětadvacet let. Legenda pokladu má přímo luxusní zázemí: něco – ve Frankově štole – se tu opravdu našlo. Za války odtud byli vystěhováni místní obyvatelé a vznikl tu německý vojenský prostor – nikdo z našich nevěděl, co se tady děje. Něco by tu skutečně mohlo být ukryto – dodnes se postrádá třeba ona slavná jantarová komnata i další věci.
Sídlili zde ženisté, jsou tu stará důlní díla, za války se dokončovala štěchovická přehrada – ideální místa ke hře na schovávanou. A konečně: Helmut Gaensel znal plukovníka Kleina za jeho věznění u nás i z pozdějších kontaktů po Kleinově odchodu do Německa. Lepší aranžmá pro uložení pokladu nemůže vymyslet nikdo.
Za ta léta jsem okolí Štěchovic prolezl s různými hledači křížem krážem, plazil se v podzemí, díval se na historické snímky a nejčastěji právě Helmutu Gaenselovi kladl stále stejnou otázku: „Tak kdy bude poklad venku?“ A v nedokonalé češtině jsem dostával stále stejnou odpověď: „Uz, uz pane Cech.“ - Nejslavnější hledač věří na Štěchovický poklad i ve svých osmdesáti a stále doufá, že pokud jej někdo najde, bude to právě on. Ale přece jen si pootevírá dvířka pro případ, že by poklad byl přece jen fikcí: „A kdybych ho nenašel, tak i ta léta hledání stála za to“, říká. A já mu to věřím.
Přemysl Čech vám přeje vlídný den!
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
