Měl by to být nejtišší den v roce a provází ho celá řada zákazů: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“

Aby se tato omezení lépe snášela, asi čtyřicet států uznává Velký pátek jako den pracovního klidu. V Česku se to zatím snaží prosadit skupina senátorů.

A pak je tu ještě další rozměr. K tomuto dni se váže řada pověstí a zvyků. V tento den se totiž dějí zázraky a země má magickou sílu. Obyčejný smrtelník s ní nesmí pohnout, to by se neurodilo. Ale země se otevírá sama, aby ukázala poklady, které skrývá. Jen je třeba dávat pozor, kde kvete nebo září kapradí, nebo kde se ukazuje světýlko. Někde se země otevírá o půlnoci, jinde naopak v pravé poledne a jsou známy případy, kdy poklad hlídá černý pes.