Ta kdysi neporazitelná mnohamilionová armáda prchala před sovětskou Rudou armádou do amerického zajetí. Rudá armáda 24. dubna obklíčila Berlín, drtila Němce přímo v centru. 25. dubna došlo u města Torgau na Labi k setkání americké a sovětské armády. Na fotografiích je vidět ta radost a touha po přátelství.

V tom roce si májové šeříky u nás pospíšily. Snad i ten šeřík vycítil, že každou hodinou se blíží tak dlouho očekávaná svoboda. Rudá armáda společně s 1. čs. armádním sborem osvobozovala již od října 1944 Československo, 4. dubna byla osvobozena Bratislava, 22. 4. Opava, Mikulov, 26. 4. Brno… Ví náš student, že slezskou metropoli Ostravu 30. 4. osvobodila 1. čs. tanková brigáda ? 1. 5. povstali v Přerově, 2. 5. v Nymburku, Poděbradech, 3. 5. povstala podkrkonošská Úpice, Turnov, Jilemnice, předběhli Prahu či Plzeň. Němci se mstili, vypalovali vesnice, vraždili. Milionová armáda „Mitte“ hledala cestu na západ.

Bitva o Berlín se stala závodem Spojenců, kdo první vstoupí do říšského hlavního města. Zejména britský premiér W. Churchill chtěl dát světu najevo, kdo je vítězem této války. Jaká prožíval muka, když 13. dubna Rudá armáda osvobodila Vídeň? Stalin si tuto možnost uvědomoval, jeho prioritou se stalo dobytí Berlína. Tímto útokem pověřil maršály Žukova a Koněva, od 26. dubna probíhaly boje již v centru Berlína. 30. dubna sovětští vojáci Jegorov a Kantaria vztyčili vlajku SSSR nad kopuli Říšského sněmu, ve stejný den Hitler spáchal sebevraždu. 2. května berlínská posádka kapitulovala. Tolik stručná historie. Jen v Berlíně padlo 200 tisíc obránců Berlína, na 150 tisíc sovětských hrdinů. Tato čísla vypovídají o urputnosti pouličních bojů o Berlín…