Kladu si otázku, podobně jako tisíce dalších, ctíme ideály listopadu 1989 i dnes? Již několik týdnů vidíme drastické televizní záběry z hranice mezi Polskem a Běloruskem. První oběti, mnoho zraněných.
Jste pro zavedení povinného očkování proti covidu-19?Anketa
Blíží se zima, běženci jsou na hranici bez přístřeší, potravin, zdravotní pomoci… Místo verbování dalších vojenských jednotek, či stupňování násilí, je nutno v duchu humanity jednat. V mnohém EU zaspala, či dokonce se velice mýlila. Na samém počátku této krize bylo to známé: „My to zvládneme“, tedy od otevřené náruče a mediální podpory až po dnešní obrat, včetně opětného budování plotů z ostnatých drátů, nasazení vodních děl a slzného plynu. Ale to je přece cesta zpět. EU, ale i naše vláda by měla pomoci v hledání dialogu, který povede k řešení této situace, máme zde určité zkušenosti z minulosti.
Připomínám podzim 1989, kdy tisíce občanů NDR „uvízlo“ v Praze na velvyslanectví Německé spolkové republiky. Komunisté v té době přistoupili k jednání a následně otevřeli hranice pro vycestování občanů NDR z Československa. Řešení se našlo. Vlaky svobody z Prahy směrovaly přes NDR do Německa. Tam byli uprchlíci přijati s otevřenou náručí. I dnes si tuto situaci, jako očitý svědek připomínám, však v Praze po těchto uprchlících zůstaly stovky Trabantů. Podobně se zachovalo v létě 1989 i Maďarsko.
Místo slzného plynu, vodních děl a ostnatých drátů, je nutné hledat řešení, či dialog. Tito uprchlíci si možná zvolili špatnou hranici, možná, že si zvolili i špatnou dobu. Ve stejné době na jihu Evropy přistávají další lodě s uprchlíky. Tak drastické záběry, jako ty z východní hranice jsem tam ale neviděl. Nelze mlčet a tolerovat násilí i když se nám vláda v Minsku nemusí líbit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
