Takový postup policistů a státních zástupců by byl v pořádku, pokud by taková praxe byla odjakživa a v celé republice. Skutečnost, že taková situace se objevila nyní, aniž by došlo k zásadní změně legislativy, a navíc jen v některých regionech, nutí k zamyšlení. Kompetentní ministři by měli začít zjišťovat, proč nyní došlo k zásadnímu zvýšení aktivity orgánů činných v trestním řízení a co je startérem těchto jevů. Rovněž je nutno zvážit, zda nedochází k aplikaci principu tzv. výběrové spravedlnosti a zda je všem měřeno stejným metrem, tedy zda je postupováno na celém území republiky ve všech případech stejně.

Kalouskovo volání

Do tohoto stavu zaznívá volání místopředsedy vlády Kalouska, tak jak je vyslovil ve svém rozhovoru v Radiožurnálu, po větší aktivitě nejvyššího státního zástupce při sjednocování trestní praxe tak, aby nedocházelo k nezákonnému trestnímu stíhání. Oponenti tvrdí, že takové pravomoci nejvyšší státní zástupce nemá.

Nejvyšší státní zástupce je vedoucím představitelem jednoho z orgánů moci výkonné, který je součástí ministerstva spravedlnosti a který nepatří do soustavy soudnictví. Mezi jeho pravomoci patří mimo jiné vydávání výkladových stanovisek ke sjednocení praxe státních zástupců. Tato stanoviska jsou vodítky pro postup státních zástupců, kteří by odchylky od doporučeného postupu měli co nejpodrobněji vysvětlovat svým nadřízeným.