Takový postup policistů a státních zástupců by byl v pořádku, pokud by taková praxe byla odjakživa a v celé republice. Skutečnost, že taková situace se objevila nyní, aniž by došlo k zásadní změně legislativy, a navíc jen v některých regionech, nutí k zamyšlení. Kompetentní ministři by měli začít zjišťovat, proč nyní došlo k zásadnímu zvýšení aktivity orgánů činných v trestním řízení a co je startérem těchto jevů. Rovněž je nutno zvážit, zda nedochází k aplikaci principu tzv. výběrové spravedlnosti a zda je všem měřeno stejným metrem, tedy zda je postupováno na celém území republiky ve všech případech stejně.
Kalouskovo volání
Do tohoto stavu zaznívá volání místopředsedy vlády Kalouska, tak jak je vyslovil ve svém rozhovoru v Radiožurnálu, po větší aktivitě nejvyššího státního zástupce při sjednocování trestní praxe tak, aby nedocházelo k nezákonnému trestnímu stíhání. Oponenti tvrdí, že takové pravomoci nejvyšší státní zástupce nemá.
Nejvyšší státní zástupce je vedoucím představitelem jednoho z orgánů moci výkonné, který je součástí ministerstva spravedlnosti a který nepatří do soustavy soudnictví. Mezi jeho pravomoci patří mimo jiné vydávání výkladových stanovisek ke sjednocení praxe státních zástupců. Tato stanoviska jsou vodítky pro postup státních zástupců, kteří by odchylky od doporučeného postupu měli co nejpodrobněji vysvětlovat svým nadřízeným.
Sjednocovat stanoviska
Těmito stanovisky je nejvyšší státní zástupce schopen sjednotit nejednotnou praxi při posuzování trestní odpovědnosti úředníků. Nejvyšší státní zástupce disponuje rovněž pravomocí podávat dovolání k Nejvyššímu soudu v trestních věcech, kterými může vyvolat příslušnou trestněprávní judikaturu, kterou by měl do soustavy státního zastupitelství vhodně implementovat. V neposlední řadě je oprávněn k podávání správních žalob, jimiž rovněž vytváří judikaturu tentokrát ve věcech správního řízení.
Mezi jeho nejúčinnější nástroje pak patří výkon dozoru nad oběma vrchními státními zastupitelstvími, jejichž prostřednictvím je rovněž usměrňován postup státních zástupců a tím i policejních orgánů. Pokud se v praxi státního zastupitelství objeví exces vedoucí k nezákonné kriminalizaci konkrétních úředníků, má nejvyšší státní zástupce k dispozici i nástroje kárného řízení k postihu těch státních zástupců, kteří nerespektují judikaturu a doporučující stanoviska a způsobí újmu na právech jiného. Doplňkovým nástrojem je pak kvalitní vzdělávací systém státních zástupců, v němž NSZ hraje ústřední roli.
Aktivní přístup
Za předpokladu, že státní zastupitelství funguje tak jak má, je nejvyšší státní zástupce schopen vyvolat sjednocující judikaturu a výkladovými stanovisky usměrnit praxi státních zástupců v rámci celé ČR, a to za pomoci jak vrchních tak krajských státních zástupců, které do funkcí navrhuje, a to zejména prostředky dozoru a dohledu v rámci celé soustavy státního zastupitelství.
Pokud tedy ministr financí volá po aktivitě nejvyššího státního zástupce, má jistě na mysli právě tuto činnost, kterou v minulosti Nejvyšší státní zastupitelství aktivně vykonávalo.
Radek Ondruš
Autor je bývalý státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, kde měl mimo jiné i dohled nad nižšími složkami SZ, od roku 2005 advokát.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
