I největším eurooptimistům je stále jasnější, že projekt Evropské unie ve stávající podobě nebude možné dlouhodobě udržet. Britská premiérka Theresa Mayová po svém projevu z minulého týdne, ve kterém vyjádřila odhodlání prosadit tvrdý Brexit, již míří za novým americkým prezidentem. A ten vyjádřil přesvědčení, že "uniklou" Británii budou dříve či později následovat další unijní státy.

Proto i situace v Německu po Trumpově převzetí otěží v Bílém domě zákonitě nabírá na obrátkách. Vše se zjevně připravuje na krizový scénář, kdy by se mohl po případném volebním úspěchu Marine Le Penové ve Francii evropský svaz začít již zcela viditelně rozpadat. Proto budou snahy přesunout těžiště pouze na osu Berlín-Brusel a základnu multikulturní Evropy budovat především zde. Staronové berlínské mocenské centrum se potom bude snažit zakonzervovat současný stav v německé zájmové sféře, do které patří za současné vlády bohužel i Česká republika.

V Říši přituhuje

Německý vicekancléř za SPD Sigmar Gabriel, jehož kolega ze socialistické internacionály Martin Schulz opustil minulý týden předsednictví Evropského parlamentu, aby se ucházel o post spolkového kancléře, navrhuje skoncovat s protisocialistickými živly ohrožujícími pozice proevropských stran jednou provždy. Proto po bolševicku minulý týden navrhl, aby Alternativu pro Německo (AfD), ohrožující stále více dominanci vládnoucích probruselských stran CDU a SPD, sledovala tajná služba. Jako záminka mu posloužily výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.

"AfD definitivně nahradila NPD jako rezervoár krajně pravicových štváčů," napsal minulý týden Gabriel. "AfD musí konečně začít sledovat civilní kontrarozvědka.“ Hon na čarodějnice v Německu tak dostává zcela novou kvalitu. Ostrá příprava na diktaturu evidentně začala celých osm měsíců před volbami do Bundestagu.

Berlín se za souhry několika okolností může stát poslední baštou europeistických sil na kontinentu. Přestože situace začíná být rozkolísaná i ve vládní "křesťanské" demokracii. To dokazuje i rezignace jedné z dlouholetých opor CDU, poslankyně Spolkového sněmu Eriky Steinbachové, která po více jak 40 letech odchází ze strany. Dlouholetá poslankyně a funkcionářka strany tak protestuje proti přístupu kancléřky Angely Merkelové k migrantům.