Radim Uzel: Manžel u porodu

13.11.2016 9:20 | Zprávy

Kdyby někdo před sto lety přišel s myšlenkou přítomnosti manžela u porodu, byl by pravděpodobně považován za šílence.

Radim Uzel: Manžel u porodu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Radim Uzel na autogramiádě Lubomíra Štrougala

A před třemi sty lety se nesměl u porodu objevit ani lékař. Byla to pro něj záležitost nedůstojná, protože byla příliš krvavá. Není divu, že přítomnost lékaře byla dokonce trestná. Vždyť třeba v 16. století jednoho nešťastného lékaře za přítomnost u porodu dokonce upálili. V minulosti byla pomoc při rození dětí v kompetenci porodních bab a ještě v 19. století tato dnes přirozená záležitost představovala pro ženu často nebezpečí smrti.

Doba se změnila a již v šedesátých letech přišli Francouzi s nápadem několika porodnických inovací. Všechny směřovaly k šetrnému zacházení s rodičkou. Při porodu by se měla cítit jako doma, na porodním sále přestaly svítit silné reflektory, dítě se rodilo v klidu a tichu, bezprostředně po porodu byl umožněn tělesný kontakt matky a novorozence a včasné přiložení dítěte k prsu. Rodička mohla v první době porodní provozovat aktivní pohyb, výjimkou nebyl ani její pobyt v bazénu.

Porod přestal být ryze lékařskou procedurou a k jeho příznivému průběhu měla přispět také přítomnost manžela, partnera nebo osoby blízké. Přítomnost muže u porodu však prodělala, jako ostatně každý dobrý nápad, změnu k horšímu. Přestala být výběrovou záležitostí odvážných jedinců a stala se téměř vyžadovanou prestižní rutinou i pro ty muže, kteří třeba nesnáší pohled na krev a jejich psychický stav porodní děj prožívají velmi špatně a pobyt na porodním sále je pro ně stresující událostí.

Přestřižení pupeční šňůry je interpretováno jako málem jakýsi osudový okamžik a muž, který to nedokáže je považován za bačkoru. A to se, prosím, už vyskytly i šílené rodičky, které i přerušení pupečníku považují za nepřirozený zásah do přírodního mechanismu porodního děje a jsou ochotny třeba řadu dní novorozence chovat s pupečníkem celistvým a k tomu pak patří i péče o zasychající plodové lůžko – placentu. Nad nechutností podobného postupu se obrací žaludek i zkušeného porodníka. A to už vůbec nemluvím o riziku „přirozeného“ porodu doma, v lese nebo na poli.

Přestože budu jistě mnohými považován za konzervativního starce, opravňuje mne více než čtyřicetiletá porodnická praxe k určité kritice všech těchto moderních výstřelků. Samec žádného živočišného druhu totiž nikdy není přítomen u zrození svého potomka. Pokud tedy živočišný druh Homo sapiens vyžaduje výjimku, pak by se rozhodně neměla stát běžnou rutinou, dokonce z prestižních důvodů masivně vyžadovanou.

A z vlasti původního návrhu – Francie přicházejí v poslední době poplašné zprávy, které na základě ověřených vědeckých zkoumání konstatují v mnohých případech zhoršení sexuálního vztahu a kvality intimního života jako důsledku přítomnosti muže u porodu. Zkrátka ne ve všech případech je ten tatínek u porodu optimálním a pro všechny zúčastněné prospěšným řešením.

Není tedy divu, že většina porodníků na nedávno položenou otázku „kde je pro nastávajícího otce u porodu jeho ženy nejlepší místo?“ odpovídá „v hospodě“. Tam je mu nejlépe a aspoň nikomu nepřekáží.

MUDr. Radim Uzel, CSc.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Auta

Dobrý den, četl jsem o té vaší aktivitě, jak chcete zachránit automobilový průmysl. Upřímně, myslíte, že EU ustoupí od toho nesmyslného zákazu aut se spalovacími motory? Myslíte, že je ČR na tento zákaz připravena? A chápete obavy obyčejných lidí, že prostě na elektroauta mít nebudou? Když už chce E...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Nové sociální příměří?

16:14 Petr Hampl: Nové sociální příměří?

Denní glosy Petra Hampla.