- Babišování (tedy sestavování Babišovy vlády. To může být dramatické, Zeman požaduje pro jmenování premiéra 101 hlasů (jak slíbil, že učiní, když vyhraje prezidentské volby), takže nás mohou čekat nejrůznější překvapení.
- Sociálně demokratické sjezdování 18. února. O tom, že se nejedná o bezvýznamnou událost, svědčí Zemanovo oznámení, že se tohoto sjezdu zúčastní (viz zde)
Obojí bude probíhat v době excitovaného stavu veřejného vědomí, které se jen postupně bude po vyhrocených prezidentských volbách dostávat do "normálu". Obě události budou ovlivňovat i to, co je pro naši zemi tím nejdůležitějším, tj. to, že začal proces probouzení, zrání a dospívání veřejného vědomí a sebevědomí , který je nezbytným základem, podmínkou, bez které to nejde, zárukou obrany před nejrůznějšími hrozbami a předpokladem pozitivních změn. Úroveň vývoje veřejného vědomí a sebevědomí je nejvyšší hodnotou každé země.
Volby prezidenta a zejména Drahošovo účinkování v nich pro vývoj veřejného vědomí a sebevědomív naší zemi sehrály významnou roli. Dalo by se říci, že odstartovaly další etapu jeho zrání po říjnových volbách, přitom byly tím nejdůležitějším faktorem Zemanova vítězství.
V této souvislosti je nutné zmínit ještě jednu důležitou věc. Část příznivců Drahoše (těch, kteří podlehli mediální manipulaci, začali oba kandidáty poměřovat dvojím metrem, vytvořili si emociálně zakotvené prizma jednostranného vidění reality a došlo k "zapouzdření" jejich psychiky) sázejí na Drahoše jako skvělého a perspektivního politika i nadále. Pro zrání veřejného vědomí a sebevědomí udělali to nejlepší, co mohli. Čím více ho budou připomínat, tím lépe. Tím více dojde i větší části jeho příznivců, včetně těch nekritických, jaká "ikona" jim byla nabídnuta. Člověk s omezeným rozhledem, neschopný mít vlastní názor, s hypertrofovanou potřebou sloužit mocnějším. Ti, kteří jej použili v roli figurky, dojeli na to, že nebyl ničím víc než figurkou a že normální lidé to rozpoznali. Někteří dokonce ani nechtěli věřit vlastním očím a uším, co v obou debatách viděli. Připomínám: Na TV Prima a na ČT 24.
Záznamy obou debat jsou a budou trvalou součástí našeho kulturního dědictví. Bude nutné si je připomínat, protože v nich se ukázalo následující: Zdegenerovaná a rozpadající se současná globální moc, která prochází složitou metamorfózou a obává se reformy sebe sama, si v logice věci zřizuje ke svým službám stále omezenější figurky . Přesně v logice toho, co jsem napsal téměř před rokem, viz zde.
To je velké riziko, ale i velká příležitost.
Zrání veřejného vědomí a sebevědomí bude probíhat, jak jsem již uvedl, v podmínkách dvou významných dějů – babišování a sociálně demokratického sjezdování. V dalších komentářích dění z hlediska role pozitivní a perspektivní vize překonání současných problémů se budu věnovat především sociálně demokratickému sjezdování, tj. přípravě, průběhu sjezdu ČSSD i tomu, co z něj vzejde. Proč?
Někdo může namítnout, že tato strana fakticky končí. Členská základna i voličské preference se rozplývají jako pára nad hrncem. Parlamentní klub strany tvoří malý hlouček, který je reprezentantem právě toho, co stranu přivedlo do krize a bude blokovat změnu strany k lepšímu. Strana má kolem krku utaženou finanční smyčku nesplatitelných dluhů. Její ideje, tak jak jsou prezentovány, vyčichly. Dosavadní pokusy o reformu jsou setrvačným pokračování staré politiky. Z mezinárodního hlediska je situace ještě horší – padají všechny evropské socdem a "bratrská" SPD má v čele Schulze, ke kterému se nikdo z politiků ČSSD raději ani nehlásí, protože pro myšlenku mezinárodně solidární strany je naprostou katastrofou. – Má v takové situaci smysl sledovat dění ve zkolabované a umírající straně?
Podle mého názoru má. V ČSSD nebo blízko ní je stále ještě velký počet inteligentních, zkušených lidí, kterým jde o věc. Problémy, které jsem popsal výše, vytvářejí ideální rámec pro pochopení podstaty rozdílu mezi starou, zkrachovalou politikou, která bude dominovat přípravě a průběhu sjezdu, a výhonky nové, perspektivní politiky, která o sobě může dát na sjezdu vědět . Nedělám si sice příliš iluze o tom, v jaké míře se výhony nového prosadí, zda se jim podaří alespoň ujmout se na nepříliš úrodné půdě. Především se však zviditelní podstata střetu starého, toho, co se přežilo a škodí, s novým a perspektivním . Půjde o to, zda nové a perspektivní dá o sobě alespoň trochu vědět, zda se projeví alespoň dílčím způsobem jeho zásadní intelektuální a morální převaha. To je také jedinou šancí pro to, aby z půdy současné ČSSD vzniklo něco prospěšného pro naši zemi.
Radim Valenčík
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
