Komicky se zachovaly Novinky, které zveřejnily jen výsledky po sečtení 30 % hlasů. Ty byly o něco horší, než finální: "Po sečtení hlasů ze 30 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě 74 procent voličů... Proti změně ústavy se vyjádřila čtvrtina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo ve středu večer. Účast dosáhla téměř 65 procent...", viz:
"Kyselé" komentáře se objevily i v dalších mainstreamových mediích. Budiž. I v těch seriózních komentářích mně však chybělo dvojí:
Za prvé: Čím vysvětlit Putinův úspěch?
Za druhé: Co je Putinova největší slabina, resp. co chybí Rusku?
Na první otázku je odpověď snazší: Rusové ve velké většině nechtěji "jelcinizaci" Ruska. Chtějí SVÉ RUSKO a ne jeho výprodej. Jednak mají stále v živé paměti to, k čemu došlo za Jelcina, jednak vidí to, jak západní země (ke kterým v určitém smyslu také patříme) nezvládají řešení současných problémů a nenašly nic lepšího, než vyrábět z Ruska nepřítele, strašit Ruskem a vyvolávat vůči němu animozity.
Nastolení druhé otázky vyplývá z té první, je jejím pokračováním a odpověď na ni je obtížnější. Tak se ji pokusím dát, tak jak ji chápu. Rusko potřebuje sjednocující ideu, ale tu nemůže hledat jen v minulosti, v tom, jak se dokáže bránit a ubránit, ve vítězství nad Napoleonem a Hitlerem. Základem musí být pozitivní vize zaměřená na budoucnost, vize, která z nadhledu řekne, proč se svět (ten "nikoli ruský", ale i ten ruský) dostal do situace, ve které je. Jde o pochopení změny, kterou budou muset oproti setrvačným trendům prosadit ti (ty země), kteří (které) budou chtít vstoupit do lepšího světa. S minulými zásluhami nikdo nevystačí (i když o ty se vedou velké spory), právě tak jako nikdo nevystačí s tvorbou bohatství jen na základě pouhé těžby surovin (i když i o ty se vedou velké boje).
Putin může být u moci ještě dost dlouho a tak otázka odsud vyplývající je: Dokáže být současný Vladimír tím, kdo vytvoření strategicky důležité vize umožní, nebo přetížen operativou a starostmi o udržení pozice, nasměruje Rusko do "brežněvovské" pasti setrvačného vývoje?
Nás se tato otázka týká bezprostředně. Pokud se totiž taková vize nenajde, porostou rizika budoucího vývoje. Mohou být ještě mnohem větší než dnes. Mj. po drastických změnách odstartovaných v roce 1917 Rusko přežilo jen díky tomu, že předcházející Vladimír vizi měl, v určitém a pozitivním smyslu to byl fantasta. Ale právě tím byly kompenzovány jiné problémy, které byly s tehdejší radikální změnou spojeny. Pravda je, že přecházející Vladimír zemřel už ve svých 54 létech. Ale můj dědeček říkal, že nadhled a schopnost vnímat skutečně nové (tj. zásadní invence, nikoli konjunkturálně zabalený stereotyp) dokáže člověk až v hodně vyšším věku. Tak uvidíme.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
