Ve středu 29. března v podvečer se z podnětu Ivana Davida sešly přes dvě desítky pravolevého mixu opozičních intelektuálů k výměně názorů na současnou situaci a hledání odpovědi na otázku, co dělat. Bylo to jedno z nejzajímavějších diskusních fór, kterého jsem měl příležitost se zúčastnit. Jedním z pohledů na to, co se probíralo, bylo, zda v současné době, kdy zde máme politické strany bez programů (skutečných programů), lze vytvořit politický program bez strany.

Nebudu rozebírat široký okruh témat, který se probíral poměrně spontánně, tj. tak, jak na otevření jedněch otázek navazovaly další. Uvedu jen jeden aspekt diskuse a zvýrazním, k čemu mě inspirovala.

Politické strany nemají skutečné politické programy, protože nedokážou pojmenovat reálné problémy a na základě toho ukázat akční přístup k jejich řešení. Na tom se shodli všichni přítomní. Problém je však v tom, jak identifikovat a pojmenovat současné problémy. Přehledně, systematicky, podle závažnosti, srozumitelně.

Podle mého názoru je v této oblasti naprosto nezbytný následující krok: Od přehledu prvotních problémů přejít k otázce, PROČ SE TYTO PRVOTNÍ PROBLÉMY NEDAŘÍ ŘEŠIT, NA ČEM TO VÁZNE?