31. července se v olomoucké katedrále sv. Václava konal pohřeb Josefa Vlčka, zakladatele vydavatelského podniku Matice cyrilometodějské a týdeníku Světlo, jehož byl dlouholetým šéfredaktorem. Bůh mu dopřál na této zemi požehnaných 95 let. V souvislosti s jeho pohřbem, jehož jsem se účastnil, mne napadla jedna - možná náhodná - souvislost. 31. července totiž Církev slaví svátek sv. Ignáce z Loyoly. Tento zakladatel Tovaryšstva Ježíšova byl původně světský voják, po svém obrácení se stal bojovníkem pro Krista, který fyzický meč vyměnil za meč modlitby a slova. Mezi ním a Josefem Vlčkem lze vidět analogii.

Muž činu

Znali jsme se dobrých čtyřicet let a po celou dobu jsme byli přátelé a spolupracovníci. Poprvé jsem ho poznal někdy v 70. letech v bytě mého kamaráda dr. Mečislava Razika, vězně 50. let z náboženských důvodů, který trávil kriminál právě s Josefem Vlčkem. Debatovali jsme tenkrát nad katolickým samizdatem, nad plánem, jak dostat katolickou literaturu, která se tehdy nesměla tisknout, mezi veřejnost. Vzpomínám si, že Josef Vlček neřekl tenkrát během celé schůzky jediné slovo. Nevyjádřil se absolutně k ničemu.

Komunisti ho zlomit nedokázali

Teď už vím proč. Vždycky dával přednost činnosti a akci před mluvením. Byl autentickým dělníkem na vinici Páně - a také bojovníkem. Nedeklamoval, ale ihned jednal. Ve spolupráci se zesnulým Josefem Adámkem z Brna vytiskli větší množství katolické literatury: katechismus, životopisy svatých, apologetické práce, informace o pronásledování katolíků komunistickým režimem doma i v zahraničí a mnohé další. Za to šel podruhé do kriminálu, tentokrát si odseděl zhruba 2 roky, zatímco v 50. letech 10 let (odsouzen původně k smrti, což mu bylo změněno na 21 roků). Dalo by se předpokládat, že lidé, kteří prošli peklem komunistických koncentráků 50. let, již nebudou mít odvahu cokoliv podnikat a přesunou se do ústraní. Josef Vlček takový nebyl.

Byl jedním z mála, kdo v podzemní církvi varoval před nástupem modernismu

Po uchopení moci bolševiky bránil církevní školství a rozšiřoval pastýřský list biskupů "V hodině velké zkoušky", za což byl poprvé zatčen. Během tzv. "Pražského jara" se znovu pustil do práce a obnovil činnost Matice cyrilometodějské. Ta byla ukončena krátce po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Josef Vlček se ale nestáhl do ulity svého soukromí, dál vydával potřebnou literaturu - v ilegalitě.