Richard Seemann: Německo uzavřelo po šesti letech dohodu s Namibií

31.05.2021 18:08 | Komentář

Po letech vyjednávání se Německo chce smířit se svou bývalou kolonií - dnešní Namibií. V tomto smyslu ukončilo koncem týdne dlouholetá jednání o zločinech tehdejšího císařského režimu.

Richard Seemann: Německo uzavřelo po šesti letech dohodu s Namibií
Foto: Hans Štembera
Popisek: Berlín, ilustrační foto

Německá říše byla koloniální mocností v dnešní Namibii v letech 1884 až 1915 a brutálně potlačovala povstání. Podle historiků bylo v letech 1904 až 1908 zabito na 75 000 lidí - členů etnických skupin Hererů a Namů. Spolková vláda nyní uznává krutosti spáchané na těchto etnických skupinách jako genocidu a finančně podporovat potomky.

Jako gesto uznání nesmírného utrpení, které bylo obětem způsobeno, podpoří Německo jejich potomky podstatným miliardovým programem na rekonstrukci a rozvoj, uvedl spolkový ministr zahraničí Heiko Maas a oficiálně požádá o odpuštění za tyto zločiny. Pro přiznání viny genocidy téměř po šesti letech jednání dosáhly delegace obou zemí dohody o společném politickém prohlášení, s nímž nyní obě vlády souhlasily. Během povstání kmenů Hererů a Namů od roku 1904 do roku 1908 v tehdejší německé jihozápadní Africe spáchali koloniální vládci masovou vraždu, která je považována za první genocidu 20. století. Podle historiků bylo zabito kolem 65 000 z 80 000 Hererů a nejméně 10 000 z 20 000 Namů. V dohodě spolková vláda se rozhodla uznat zavraždění desítek tisíc lidí císařskými ozbrojenými složkami v bývalé kolonii německé jihozápadní Afriky jako genocidu z „dnešního pohledu“. Oficiální žádost o odpuštění podá osobně spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier na ceremoniálu v namibijském parlamentu.

Miliardové finanční odškodnění je určeno na podporu projektů v oblastech osídlení kmeny Hererů a Namů po dobu 30 let. Mělo by se jednat o pozemkovou reformu, zemědělství, venkovskou infrastrukturu, zásobování vodou a také o odborné vzdělávání. Spolková vláda nicméně zdůrazňuje, že její uznání genocidy a založení humanitárního fondu nevychází z právních nároků na odškodnění, ale že jde o politickou a morální povinnost k jedné z nejtemnější kapitoly společné historie, řekl Maas. Naším cílem bylo a je najít společnou cestu ke skutečnému smíření na památku obětí, což neznamená konec minulosti. Uznání viny a naše omluva je důležitým krokem při vyrovnávání se s trestnými činy a při budování budoucnosti společně, prohlásil sociálně demokratický politik.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Německé návrhy na změny v EU

Unijním státům, které podle nové německé vlády nerespektují „principy právního státu“, mají být prý důsledně pozastavovány finanční prostředky a omezována hlasovací práva. Je to pravda, a co vy na to? A je vůbec možné, aby jeden stát měnil legislativu celé EU, a to i bez toho, aby s tím souhlasily v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

15:49 Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

V neděli v Rumunsku probíhal už druhý pokus o volbu prezidenta republiky, protože zmatení voliči v p…