Richard Seemann: Německo uzavřelo po šesti letech dohodu s Namibií

31.05.2021 18:08 | Komentář

Po letech vyjednávání se Německo chce smířit se svou bývalou kolonií - dnešní Namibií. V tomto smyslu ukončilo koncem týdne dlouholetá jednání o zločinech tehdejšího císařského režimu.

Richard Seemann: Německo uzavřelo po šesti letech dohodu s Namibií
Foto: Hans Štembera
Popisek: Berlín, ilustrační foto

Německá říše byla koloniální mocností v dnešní Namibii v letech 1884 až 1915 a brutálně potlačovala povstání. Podle historiků bylo v letech 1904 až 1908 zabito na 75 000 lidí - členů etnických skupin Hererů a Namů. Spolková vláda nyní uznává krutosti spáchané na těchto etnických skupinách jako genocidu a finančně podporovat potomky.

Jako gesto uznání nesmírného utrpení, které bylo obětem způsobeno, podpoří Německo jejich potomky podstatným miliardovým programem na rekonstrukci a rozvoj, uvedl spolkový ministr zahraničí Heiko Maas a oficiálně požádá o odpuštění za tyto zločiny. Pro přiznání viny genocidy téměř po šesti letech jednání dosáhly delegace obou zemí dohody o společném politickém prohlášení, s nímž nyní obě vlády souhlasily. Během povstání kmenů Hererů a Namů od roku 1904 do roku 1908 v tehdejší německé jihozápadní Africe spáchali koloniální vládci masovou vraždu, která je považována za první genocidu 20. století. Podle historiků bylo zabito kolem 65 000 z 80 000 Hererů a nejméně 10 000 z 20 000 Namů. V dohodě spolková vláda se rozhodla uznat zavraždění desítek tisíc lidí císařskými ozbrojenými složkami v bývalé kolonii německé jihozápadní Afriky jako genocidu z „dnešního pohledu“. Oficiální žádost o odpuštění podá osobně spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier na ceremoniálu v namibijském parlamentu.

Miliardové finanční odškodnění je určeno na podporu projektů v oblastech osídlení kmeny Hererů a Namů po dobu 30 let. Mělo by se jednat o pozemkovou reformu, zemědělství, venkovskou infrastrukturu, zásobování vodou a také o odborné vzdělávání. Spolková vláda nicméně zdůrazňuje, že její uznání genocidy a založení humanitárního fondu nevychází z právních nároků na odškodnění, ale že jde o politickou a morální povinnost k jedné z nejtemnější kapitoly společné historie, řekl Maas. Naším cílem bylo a je najít společnou cestu ke skutečnému smíření na památku obětí, což neznamená konec minulosti. Uznání viny a naše omluva je důležitým krokem při vyrovnávání se s trestnými činy a při budování budoucnosti společně, prohlásil sociálně demokratický politik.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Kdo přesně si podle vás nepřeje mír?

Tvrdíte, že si ho nepřeje dost lidí. Podle mě jediný, kdo ho nechce je Putin. Jeho cíl je ovládnout Ukrajinu a podle mě přes to pro něj nejede vlak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

15:49 Jiří Weigl: Falešný přízrak Mnichova a kompromisní mír

Denní glosa Jiřího Weigla