Richard Seemann: Složitější to měli restauratéři za přídělového hospodářství

02.11.2021 22:33 | Komentář

Zavedení vládního opatření v restauračních místnostech o zajištění bezinfekčnosti hostů je v porovnání s přídělovým systémem podstatně jednodušší. Vyžaduje od konzumentů pouhé předložení dokumentu o bezinfekčnosti nebo očkování . Personál restaurací to měl daleko složitější při lístkovém hospodářství. To bylo v českých zemích zavedené od 2. října 1939 a platilo až do 31.května 1953 kdy bylo zrušeno. Nebylo to však první, protože bylo v našich zemích zavedeno již v letech první světové války - až do roku 1921.

Richard Seemann: Složitější to měli restauratéři za přídělového hospodářství
Foto: Hans Štembera
Popisek: Protestní transparent pracujících v gastronomii

V praxi, kdy přišel host do restaurace, musel při objednávce předložit svůj přídělový lístek na potraviny. Obsluhující personál nejprve vyzbrojen nůžkami musel vystřihnout z tohoto dokumentu potřebnou dávku patřičných potravin a to podle udávaného množství surovin pro přípravu porce. Teprve poté mohl být host obsloužen a po konzumaci zaplatit. Lístky pak musel obsluhující vylepit na zvláštní archy, které byly porovnávány s množstvím použitých surovin při jejich přípravě, aby je nemohl zcizit. Samotné archy s výstřižky potravin pak byly důležitým dokumentem při objednávání surovin pro jednotlivé gastronomické podniky. Stejná pravidla platila i v maloobchodní síti, kde přídělové hospodářství kromě potravin se týkalo i textilu, bot i kuřiva. Zejména za války padělání lístků nebo podvodné jednání s nimi bylo okupačními úřady přísně trestáno a často posuzováno jako hrdelní zločin. V poválečné době bylo postupně zaváděno dvojí hospodářství - i bezlístkové, kde však v takových restauracích nebo obchodech byly ceny mnohonásobně vyšší.

V délce trvání přídělového hospodářství jsme nebyli poslední zemí, která jej zrušila, například ve Velké Británii se tak stalo až v roce 1954. Zrušení lístků na potraviny a průmyslové zboží však u nás nevyvolalo žádné nadšení, naopak vedlo to až ke stávkám a nepokojům. Bylo totiž provedeno současně s tzv. měnovou reformou, kdy byly vyměněny koruny v poměru pět ku jedné, která tak ochudila podstatnou část obyvatelstva a ceny se nebývalým způsobem zvýšily. Nová koruna včetně mincí byly tajně vytištěny a vyraženy tajně v tehdejším Sovětském svazu. Komunistický režim u většiny společnosti tak ztratil zbytek důvěryhodnosti, když v předvečer měnové reformy jeho představitelé tvrdili, že k žádné nedojde.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla