Kromě akčních scén vybuchujících aut a budov a rádoby chlapáckých vulgarit působících hodně křečovitým dojmem jsem pociťoval snahu o manipulaci a nudu jak v socialistické agitce ze sedmdesátých let.

Film totiž splňoval všechny požadavky dnešních levicových pokrokářů včetně odstraňování rasových a genderových stereotypů. Hlavními postavami byl běloch, černoch, hispánka, štíhlá kráska mexického původu, která by možná ubránila svou kabelku v nákupním středisku, ale jako vedoucí tvrďáků z protiteroristického týmu, opravdu věrohodnost sama.

Ženy zobrazené v tomto filmu jsou vlastně chlapi s prsama, vulgární, obdařené bojovým uměním kopající padouchy do rozkroku. Jsme přece v době genderu, ženskost je fuj.