Robert Troška: Miloš Zeman není Churchill, Jiří Drahoš není Chamberlain

23. 1. 2018 14:00

Těsně před druhým kolem prezidentské volby se v médiích objevují srovnání současných kandidátů s politiky mezinárodního formátu, kteří se proslavili nebo naopak selhali. Obě přirovnání jsou mimo realitu.

Robert Troška: Miloš Zeman není Churchill, Jiří Drahoš není Chamberlain
Foto: Archiv Roberta Trošky
Popisek: Robert Troška

Jiřího Drahoše někteří autoři přirovnávají k britskému ministerskému předsedovi vlády Nevillu Chamberlainovi, který „proslul“ především politikou appeasementu (neustálým ustupováním) nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi vyúsťující v konečném důsledku v září 1938 v podpis Mnichovské dohody, která odevzdala podstatnou část tehdejšího Československa nacistickému Německu (Československo se již nebylo schopno účinně bránit), Miloše Zemana zase naopak někteří chápou jako konzervativního politika a připodobňují ho k Winstonu Churchillovi, britskému předsedovi vlády, který se proslavil nejvýrazněji za 2.světové války obranou demokratických ideálů a svým nesmlouvavým postojem proti nacistické totalitě.

Miloš Zeman, nový Churchill ve střední Evropě?

Předně vykreslovat Miloše Zemana jako konzervativního politika je hodně komické a srovnání s Winstonem Churchillem je podobné jako kdybychom Gustáva Husáka přirovnávali k přesvědčenému demokratovi.

Zatímco Winston Churchill si vždy stál za svými konzervativními názory a dokázal se i v těch nejtěžších okamžicích své kariéry vzepřít osudu, kdy ve 30.letech ho dokonce chtěli zbavit poslaneckého mandátu za „přílišný radikalismus“ (co jen to připomíná?) a jen díky tomu, že se ho zastala jeho domovská organizace, tak politcky přežil. Vypracoval se na politického lídra od nuly. Byl vždy přesvědčený demokrat hájící klasickou rodinu, svobodu jednotlivce, svobodné (rozumějme neregulované) podnikání, politik zdůrazňující nutnost postavit se v případě nutnosti tyranii i se zbraní v ruce (slavný výrok „Lepší zemřít vestoje než žít na kolenou“).

Oproti tomu Miloš Zeman byl vždy přesvědčený levicově orientovaný politik plující na vlnách sociálního populismu schopný názory měnit podle současné polické situace. Vždy prosazoval již jako premiér zásahy státu do svobody jednotlivce a prosazuje i nyní (jeho podpora dalších vln EET), dotace, přerozdělování, za jeho vlády rostlo zadlužení ČR rychlým tempem, o jeho napojení na různé lobbistické skupiny, se kterými byl a je i v současnosti v neustálém kontaktu, ať již jde o miliardáře z dalekého východu Ruské federace nebo z našich krajů poskytující dopravu luxusními tryskáči, netřeba pochybovat.

A přirovnání Jiřího Drahoše k Nevillu Chamberlainovi?

Také značně pokulhává, Chamberlain byl coby ministerský předseda Velké Británie na konci 30.let byl hnán touhou zabránit další krvavé válce (za 1. Světové zahynulo statisíce Britů), ke které se koncem 30.let nástupem Hitlera schylovalo. Navíc předání části Sudet (českého pohraničí) Hitlerovi chápal jako geopolitické rozhodnutí podobné šachovým partiím 19.století, kdy střední Evropu chápal jako území s převažujícím německým vlivem. Vůbec v té době Chamberlain nebyl schopen pochopit nebezpečnost tehdejší nacistické ideologie (jaká podobnost se současnou islámskou ideologií), která si ústupky Velké Británie a jejích spojenců vyložila jako slabost a měla katastrofální důsledky nejen pro tehdejší Československo i celou Evropu (jak aktuální se současnou islamizací prostupující celou západní Evropu!). Pan Drahoš „zvací dopis“, přesněji zrádnou výzvu vědců nepodepisoval pod obrovským tlakem v jakém byl pan Chamberlain, ale čistě ze své vlastní vůle, nikdo ho podepsat nenutil.

Takže výše uvedené připodobňování nebo chceme-li srovnání nevypovídá zhola nic o jednání Miloše Zemana nebo Jiřího Drahoše, ale spíše ukazuje na zbožná přání voličského elektorátu toho kterého kandidáta. Voliči i potencionální by rádi v Miloši Zemanovi viděli konzervativního zásadového politika, kterým ale bohužel rozhodně nikdy nebyl ani není, v politice jednal vždy oportunisticky a měl rád moc, k jeho pozitivům určitě patří postoj k migrační krizi, ale pokud se podíváme na jeho další názory a postoje, jsou jeho názory podobné panu Drahošovi a liší se v některých případech jen kosmetickými rozdíly, ať již se jedná o zavedení Eura, přítomnost v užším jádru EU, v názoru na potraty, adopce dětí homosexuálními páry a v dalších oblastech.

Hlavní rozdíl obou kandidátů je v tom, že zatímco Miloš Zeman je spíše reprezentantem klasické levice, Jiří Drahoš spíše reprezentantem levicových pokrokářů nebo přesněji neomarxistických liberálů, kteří se usídlili ve vedení většiny západoevropských států a Bruselu podporované mediálním a univerzitním prostorem, což jsou vody blízké právě panu Drahošovi.

Volič z pohledu programových rozdílů na výběr moc nemá a musí tak spíše než v samotném programu kandidátů hledat rozdíly v osobních sympatiích/antipatiích a podle toho vybírat.

Převzato z blogu autora.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…