Mezinárodní srovnání ukazuje, že české matky dětí ve věku od 6 do 14 let pracují mnohem více, než matky v drtivé většině zemí OECD. Jedinou zemí, kde je situace horší, je Mexiko. „Svým pracovním vytížením matky v České republice o několik pracovních hodin denně hravě předčí Spojené státy, Švýcarsko či Velkou Británii. Radost z toho ale rozhodně nemají. Statistiky jasně prokazují, že více než polovina rodičů školáků v České republice není spokojena s množstvím času, které svým dětem věnuje. A jen třetina rodičů je spokojena s množstvím času, který věnuje svému partnerovi nebo partnerce. To se samozřejmě negativně promítá na jejich vzájemných vztazích,” říká Marie Oujezdská za Rodinný svaz ČR. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z roku 2017, která zkoumala Rodiny ve střední fázi, dokonce téměř 30 % žen uvedlo, že se nevěnuje žádným společným aktivitám s partnerem.

Psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. říká, že společnost je nastavena antipopulačně. „O rodině se pěkně mluví, ale skutek utek. Prakticky neexistují poloviční úvazky. Těhotné ženy nebo ženy po mateřské jsou pro firmy „malou tragédií“. Dvouleté děti pak ráno putují do školek, kde si je rodiče vyzvedávají po 17. hodině,“ popisuje neradostnou situaci psycholog. Kvalitní rodinné zázemí buduje přitom u dětí citovou stabilitu. „Bohužel dětí, které si z rodiny odnáší stigma osamocení, je spousta. V současné době se rodina, i když se po práci a škole setká doma, rozpadá na solitéry. Hraje na počítači, brouzdá po sociálních sítích. Večer by se měli lidé věnovat rodině a tento čas by pro ně měl být posvátný,“ říká Jeroným Klimeš.