Roman Joch: Vladimír Palko nezvládl premisy, ani závěry

07.10.2014 13:21 | Zprávy

Vladimír Palko se nemusí bát, v Konzervativních listech jej nikdo, ani já, za putinovce považovat nebude. Ve svém článku Západ nezvládol svoje víťaztsvo nad komunizmom však vychází z mylných premis a dostává se k mylným závěrům.

Roman Joch: Vladimír Palko nezvládl premisy, ani závěry
Foto: Repro Foto: ČT24
Popisek: Roman Joch v pořadu České televize Hyde park

(1) „Západ / USA chtějí Ukrajinu vtáhnout či zatáhnout do NATO.“

To Palko opakuje ve svém článku několikrát; a přitom je to naprostá nepravda. Je to ústřední, klíčová premisa Palkova článku, a je fatálně mylná. Nepřekvapí pak, že všechny závěry, které z ní vyvozuje (ať už logicky správně či ne), jsou bezcenné.

Reálná šance, že Ukrajina a Gruzie by se členy NATO stát mohly, existovala jen do summitu NATO v dubnu 2008 v Bukurešti. Tehdy přejetí obou zemí do NATO navrhovaly jak tehdejší americká vláda, tak např. i Polsko a další, ale jiné země (především Francie a Německo) byly proti a tak pozvání do NATO zablokovaly. Sice aby Ukrajina a Gruzie nebyly smutné, byly tam v závěrech ty diplomatické řeči, že časem se členy NATO stanou, což ale diplomaticky řečeno znamená – jak se říká na Slovensku – „na svätého Dindi a to nie je nikdy!“.

Nedostaly žádný harmonogram, žádný action plan, žádnou road-map. Naopak, na pražském summitu NATO v roce 2002 bylo pozváno Slovensko a šest dalších zemí – a o dva roky už byly členy aliance.

Takže po summitu NATO v roce 2008 už nikdy reálně členství Ukrajiny a Gruzie v NATO ve hře nebylo; není dodnes; většina zemí NATO je proti (pro jsou asi tak země čtyři a není nutné uvádět, které); proti je i současná vláda USA; a k zablokování jejich přijetí do NATO stačí hlas jediné členské země aliance ze 29 současných (jak se stalo, když se v roce 2009 přijímaly Chorvatsko a Albánie, a měla se přijmout i Makedonie a každý s tím počítal, leč nakonec ji zablokovalo Řecko z ješitných důvodů).

Tímto způsobem summit NATO v Bukurešti v dubnu 2008 četl i Putin: Ukrajina i Gruzie jsou k rozebrání, tak se jal Gruzii porcovat ještě v srpnu téhož roku a Ukrajinu letos na jaře.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Bezpečné země

Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Stávka na přání aneb „Čí jsou hory Kavčí?“

17:14 Pavel Foltán: Stávka na přání aneb „Čí jsou hory Kavčí?“

Glosa Pavla Foltána k aktuálnímu dění v České televizi.