„Většina hlášených komplikací patří mezi ty očekávané, na které upozorňují příbalové letáky vakcín. Ovšem v loňském roce bylo nejčastěji hlášeným neurologickým problémem po aplikaci povinné hexavakcíny narušení psychomotorického vývoje, včetně vývoje řeči, a projevy apatie u dítěte. Ty jsou přitom tzv. neočekávané – z příbalového letáku se o nich rodiče zatím nedozvědí,“ říká Martina Suchánková, předsedkyně spolku ROZALIO (Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování).

V informačním zpravodaji se dočítáme, že SÚKL i Evropská agentura pro léčivé přípravky monitorují tuto reakci dlouhodobě za účelem dalšího hodnocení a následného vyloučení či potvrzení kauzální souvislosti s podáním hexavalentní vakcíny. Zatím nebyl shromážděn dostatek dobře doložených případů, které by kauzalitu dokládaly. Mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová potvrzuje, že ústav od roku 2014 každoročně eviduje několik desítek hlášení narušení psychomotorického vývoje po očkování, a to nejčastěji po podání hexavakcíny. Apatie bývá podle jejích slov často v souboru několika reakcí, jež vedou právě k poruše psychomotorického vývoje dítěte.

„Tento pečlivý monitoring přispívá k vyšší bezpečnosti očkování. Nejdůležitější však je, jak se s vyhodnocenými daty naloží, aby se tato zjištění dostala do praxe k pediatrům,” říká Martina Suchánková a dále vysvětluje: „Právě díky hlášení a jejich vyhodnocování bylo přidáno do příbalového letáku upozornění, že současné podávání více vakcín zvyšuje riziko zdravotních komplikací, což bohužel ne všichni pediatři vědí.“

V České republice lékaři ročně podají dětem přibližně 400 tisíc dávek hexavakcíny a 200 tisíc dávek vakcíny MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Podle mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomové se sice v posledních letech počet podaných hlášení nežádoucích účinků zvyšuje, avšak vzhledem k počtu podaných vakcín zůstává stále velice nízký.