„Většina hlášených komplikací patří mezi ty očekávané, na které upozorňují příbalové letáky vakcín. Ovšem v loňském roce bylo nejčastěji hlášeným neurologickým problémem po aplikaci povinné hexavakcíny narušení psychomotorického vývoje, včetně vývoje řeči, a projevy apatie u dítěte. Ty jsou přitom tzv. neočekávané – z příbalového letáku se o nich rodiče zatím nedozvědí,“ říká Martina Suchánková, předsedkyně spolku ROZALIO (Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování).
V informačním zpravodaji se dočítáme, že SÚKL i Evropská agentura pro léčivé přípravky monitorují tuto reakci dlouhodobě za účelem dalšího hodnocení a následného vyloučení či potvrzení kauzální souvislosti s podáním hexavalentní vakcíny. Zatím nebyl shromážděn dostatek dobře doložených případů, které by kauzalitu dokládaly. Mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová potvrzuje, že ústav od roku 2014 každoročně eviduje několik desítek hlášení narušení psychomotorického vývoje po očkování, a to nejčastěji po podání hexavakcíny. Apatie bývá podle jejích slov často v souboru několika reakcí, jež vedou právě k poruše psychomotorického vývoje dítěte.
„Tento pečlivý monitoring přispívá k vyšší bezpečnosti očkování. Nejdůležitější však je, jak se s vyhodnocenými daty naloží, aby se tato zjištění dostala do praxe k pediatrům,” říká Martina Suchánková a dále vysvětluje: „Právě díky hlášení a jejich vyhodnocování bylo přidáno do příbalového letáku upozornění, že současné podávání více vakcín zvyšuje riziko zdravotních komplikací, což bohužel ne všichni pediatři vědí.“
V České republice lékaři ročně podají dětem přibližně 400 tisíc dávek hexavakcíny a 200 tisíc dávek vakcíny MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Podle mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomové se sice v posledních letech počet podaných hlášení nežádoucích účinků zvyšuje, avšak vzhledem k počtu podaných vakcín zůstává stále velice nízký.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky v Evropě
„Je skutečně potřebné, aby lékaři dodržovali zákonnou povinnost hlásit závažné nebo neočekávané reakce po očkování. Všechna hlášení se předkládají EudraVigilance, evropské databázi hlášení podezření na nežádoucí účinky, kde pak probíhá společné hodnocení jednotlivých vakcín,“ říká Suchánková.
Soudní dvůr EU dne 21. června vynesl rozhodnutí, že soudy členských zemí mohou považovat očkování za příčinu nějakého onemocnění i v případě, chybí-li vědecké důkazy potvrzující tuto souvislost. K vynesení takového rozhodnutí jsou podle citovaného verdiktu dostačující následující podmínky: časová blízkost vzniku potíží s očkováním postižené osoby, která byla před vakcinací zdráva, absence daného onemocnění v rodinné anamnéze a „významný“ počet nahlášených případů daného onemocnění mezi osobami, jimž byla konkrétní vakcína aplikována.
Fond pro odškodnění osob poškozených očkování v ČR stále chybí
V Česku neexistuje žádná forma odškodnění zdravotní újmy vzniklé po provedeném očkování. Naposledy letos v dubnu Poslanecká sněmovna zamítla návrh poslance Jana Farského (nestraník za TOP 09), který by odškodnění po očkování do českého právního systému zavedl. Mezi odborníky, politiky i rodiči v Česku panuje obecná shoda, že by stát měl převzít odpovědnost i za negativní následky vakcín, a to zejména proto, že očkování vynucuje zákonem. Ústavní soud zavedení odškodnění doporučil již v roce 2011. Ministerstvo zdravotnictví sice několik let zákon o odškodnění slibuje, dosud má podobu pouze věcného záměru. Konktrétní paragrafové znění není připraveno, zákon tedy čeká na další volební období.
Statistikám nežádoucích účinků vakcín se informační zpravodaj věnuje pravidelně každý rok vždy ve svém druhém čísle.
Informační zpravodaje naleznete zde.
Pacienti (rodiče) mohou hlásit nežádoucí účinky vakcín u svých dětí zde.
Psali jsme:
_636099990086425515.jpg&id=116461)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
