David Rath je politováníhodná osoba. Tolik smůly jako on snad nemá nikdo na světě. Pád z postu hejtmana, pád z kola, pískání v uších a selektivní ztráta paměti, od svých známých si odnáší víno, které se mu zázračně promění v peníze, najme si obhájce a ten mu druhý den vypoví plnou moc, je nucen prodávat své nemovitosti pod cenou...

Jednomu by ho bylo až líto, kdyby nešlo o při činu chyceného korupčníka, který se všemi možnými i nemožnými kroky snaží oddálit nevyhnutelné v podobě mnohaletého žaláře. Na chvíli opusťme ironický tón a věnujme se Rathovinám seriózněji.

Těsně před koncem soudu předvádí David Rath obstrukce v podobě údajného zranění po pádu z kola. Teatrálně u soudu kulhá a vrávorá, vymlouvá se na ztrátu paměti, pískání v uších, bolesti hlavy a další následky havárie. Všechno to jsou přitom zdravotní potíže, které nejde jednoznačně potvrdit ani vyloučit.

Soudem povolaný znalec však vyloučil Rathovu neschopnost zúčastnit se soudního jednání. Jako mávnutím zázračného proutku náhle David Rath přestává kulhat a najednou si vše pamatuje skvěle.

Poslední obstrukce v podobě najmutí strýce soudce coby obhájce, přičemž ten mu hned následující den vypověděl plnou moc s odůvodněním, že byl obelhán a že Ratha zastupovat v této kauze nemůže a nechce ukazuje, jak lze soudní jednání protahovat za využití zákonných postupů, byť na samé hranici jejich únosnosti.