„Je to unikátní krok, který Spojené státy učinily ve snaze obnovit důvěru v transatlantických vztazích,“ podotkla Jourová na tiskové konferenci k americkým „písemným zárukám“. „Je to jen vtip,“ míní naopak mluvčí frakce zelených v evropském parlamentu Jan Philipp Albrecht. „Evropská komise zaprodala základní práva EU a znovu riskuje, že dostane od Evropského soudního dvora za vyučenou.“

Nová smlouva má totiž nahradit dohodu zvanou Safe Harbor. Ta platila od roku 2000, ale Evropský soudní dvůr (ECJ) ji smetl loni v říjnu poté, co z dokumentů, které veřejnosti předal Edward Snowden, vyplynuly podrobnosti o PRISM a dalších špiclovacích programech americké Národní bezpečnostní agentury NSA. ECJ tehdy rozhodl, že smlouva porušuje „základní práva na soukromí“, a poukázal na to, jak slabě jsou data uživatelů chráněna v rámci současné americké legislativy.

Platná unijní pravidla ochrany dat přitom zakazují přenos údajů -- typu osobních dat, aktivity na sociálních médiích nebo finančních informací – mimo jurisdikce bez příslušné ochrany soukromí. New York Times nicméně poznamenává, že ve hře jsou miliardy dolarů, neboť dohoda se týká více než čtyř tisíc firem. Příprava nové dohody „byla vedena pocitem naléhavosti“, protože průmysl na „obou stranách Atlantiku měl obavy, že by cesty k výměně dat mezi dvěma největšími světovými ekonomikami mohly zůstat v ohrožení“. Americké ministerstvo obchodu novou dohodu jednoznačně uvítalo coby příležitost „k rozvoji obchodu a vytváření nových pracovních míst“. Je ironií, že zastánci dohody ji nazývají „štítem soukromí“, což zkritizoval i Edward Snowden: „To není ochrana soukromí, ale ochrana před zodpovědností.“ Americké špiclování v EU tím totiž získává právní rámec.