Stanislav A. Hošek: Proč se na Ukrajině válčí a o co vlastně

29.10.2022 7:37 | Komentář

Ozbrojený konflikt nesporně zahájilo Rusko svou invazí na území státu Ukrajina, potomka to socialistického impéria bezohledně rozděleného na samostatné státy. Primárním zdůvodněním byla ochrana ruských obyvatel Ukrajiny, kteří byli nejen diskriminováni, ale šikanováni až dokonce zabíjeni.

Stanislav A. Hošek: Proč se na Ukrajině válčí a o co vlastně
Foto: Repro Twitter
Popisek: Centrum Kyjeva po raketových útocích (2022)

Při samotném zahájení intervence dalo politické vedení Ruska své armádě dva základní úkoly. Denacifikaci a demilitarizaci svého velkého souseda. Což byly od počátku jednak sporné, a hlavně zásadně rozdílné cíle. Zatímco denacifikace byla pouze vnitřním problémem mezi Ukrajinou a Ruskem, demilitarizace se už dotýkala zájmů i jiných států, konkrétně členů NATO.

Prvotní důvod ozbrojených bojů

Představitel Ruska již někdy na začátku tisíciletí řekl, že rozpad SSSR byl pro Ruský národ katastrofou. Díky živelnosti rozpadu Sovětského svazu totiž zůstalo za hranicemi Ruska kolem dvou desítek milionů Rusů. Statistikové postsovětských států sice na počátku tisíciletí vykázali jen něco přes poloviční údaj, ale počet sám o sobě nebyl onou katastrofou. Tou bylo, v očích Putina, chování vlád ke svým ruským spoluobčanům. V jednotlivých zemích byli totiž vystavováni různému stupni omezování, šikanování, až národnostního útlaku. Typicky v Pobaltských republikách, kde byli dokonce zbavováni některých základních občanských práv.

Nejvíce Rusů zůstalo na území bývalé Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Po rozpadu socialistického imperiálního kolosu se v Ukrajinské republice poměry pro ruské obyvatele neustále zhoršovaly, až nakonec jim bylo prakticky zakazováno být Rusy. Stav útlaku Rusů v postsovětských státech byl mezinárodním společenstvím naprosto ignorován. Což bylo u institucí, jakými jsou OSN a jejích orgánů, především Komise pro lidská práva, neodpustitelným chováním. Negativní vývoj pro Rusi na Ukrajině vyvrcholil politickým převratem, který měl, mimo jiné, i jednoznačně antiruský rozměr. Dění v zemi od onoho roku je dostatečně známo, takže se o něm nebudu rozepisovat. Jen připomenu jeho tři zásadní fakta. Odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku, vyhlášení svrchovanosti dvou Ukrajinských „óblastěj“, a především mezinárodní účast na pokusu o řešení celého problému jehož výsledkem byly dvě dohody z Minska. Tak asi se dá prezentovat první důvod, proč se na Ukrajině začalo bojovat.

Takže o co se bojuje na Ukrajině v prvém sledu? O připojení území Ukrajiny obývané převážně Rusi do celku Ruské Federace.

Důvod denacifikační

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D. byl položen dotaz

Chápu vás dobře, že byste podruhé vstoupili do stejné řeky a šly do vlády s ODS?

Po tom všem, co o ní tvrdíte, že jsou to kmotři? A proč se vlastně po volbách vůbec nerespektuje vůle občanů, proč podle vás nemá šanci být premiér ten, kdo volby vyhraje? Babiše volit nebudu, ale přijde mi, že jsou stejně volby zbytečné, že si to vy politici pak stejně zařídíte po svém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Jak si lidé pletou pojmy s dojmy

11:24 Jiří Paroubek: Jak si lidé pletou pojmy s dojmy

Denně pročítám denní tisk i informace a články v dalších médiích.