Tak se přihodilo, že jsem si nebývale pečlivě přečetl text ze dne 23. 5. 2011 vyvěšený na webu ZDE.

Již při četbě jsem se rozhodl napsat každému z politiků, kteří se cítili povoláni vyjadřovat se bezprostředně k demonstraci odborů, konané v Praze v sobotu 21. května. Takové první reagování je totiž nejpravdivější, takže odhaluje i to, co by dotyčný po delším uvažování asi neřekl. Když jsem ale začal své psaní, uvědomil jsem si, že můj text není reakcí pouze na slova politiků, ale i, ne-li především, vůči samé redakci PL.

Nebyli to totiž prvoplánově politici, kdo si z celé události vybrali dvě věty a na nich pak postavili své odsudky a prezentovali svou rádoby státnickou moudrost. To redaktor PL projevil svou placatost, až ubožáckou zaslepenost, že neslyšel jiné vzkazy, které dalo několik desítek tisíc příslušníků jediného svrchovaného nositele moci (lidu), svým zástupcům. Ve své vystaršené podlézavosti k vyvolencům, se přičinlivě snažil manipulovat dokonce samotné politiky, což se mu u vládních lehce povedlo a snažil se takto vytvořit zkreslený obraz současnosti, jakoby osvětlované reflektorem pouze z jednoho úhlu.

Pan Zavadil a paní Stöckelová podle pana Doktora prý popuzovali a vyvolávali nesnášenlivost, což je, opět podle něj, obrovské společenské riziko. On se proto prý obává dokonce fašizace a vzrůstu napětí ve společnosti. A aby si přihřál svou polívčičku, tak jím kritizované věty označil za projevy extremní levice, které, budou-li společností trpěny, dají oprávnění naplnit ulice příslušníky extremní pravice. Což by mu jistě vadilo daleko méně.

Jeho rádoby politicky korektní tvrzení jsou bohužel učebnicovým příkladem buďto záměrného matení pojmů, nebo, podle mého soudu daleko pravděpodobněji, totální neuznalosti politické reality.