Stanislav Kliment: Moldavské víno je lahodné, zprávy z této země jsou však spíše trpké

11.01.2014 13:37 | Zprávy
autor: vasevec.cz

V poslední době se ve zprávách, jak je zaznamenáváme na portálu Vaše věc.cz, několikrát objevily informace z Moldavska či s touto zemí související. Dlužno ovšem poznamenat, že pro většina Čechů je Moldavsko zemí neznámou. V souvislosti s ní si většina možná připomene mimořádnou chudobu. Jen menší část pak výborné a neprávem opomíjené moldavské víno.

Stanislav Kliment: Moldavské víno je lahodné, zprávy z této země jsou však spíše trpké
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lahve vína, ilustrační foto

Na listopadovém summitu v Litvě Moldavsko – a také Gruzie – parafovalo asociační dohodu s Evropskou unií. Aby tento slavnostní okamžik nebyl rušen, dosáhla vláda v Kišiněvě soudního rozhodnutí, které „rozpustilo“ stanové městečko odpůrců takového kroku. Zatímco dnešní vláda a stávající liberální většina v parlamentu totiž další sbližování s unií podporují, nálady občanů jsou poněkud jiné. Jistě, mnozí k Bruselu vzhlížejí se sympatiemi, přejí si, aby z chudičké země mohli odjet do některého ze států Evropské unie za prací. Jinak se ovšem na svoji vládu, která dělá prounijní politiku, dívají velmi skepticky a téměř osm z deseti Moldavanů je se směrem její politiky nespokojeno. Naopak 40 procent občanů by dnes dalo hlas opoziční komunistické straně Vladimira Voronina.

Takovou situaci by měli vnímat i evropští politici, protože jednostranný tah na brány Bruselu, bez ohledu na názory celé společnosti a všech jejích etnik a také „autonomních území jako je Podněstří nebo Gaugázie, by mohl mít těžké mezietnické, politické i hospodářské následky a vedl by zjevně k dezintegraci státu.

Evropští politici a bruselští úředníci s oblibou přehlížejí – konečně Gruzie, druhý signatář asociační dohody, je toho dokladem – nedostatky, které výrazným způsobem zpochybňují výsledky dosažené v integračním procesu. Týká se to také Kišiněva. Zásadní nedostatky v oblasti reformy soudnictví, státní správy, fungování právního státu, demokracie a lidských práv, to dnes zpochybňuje možnost podstatnějšího sblížení Moldavska s Evropskou unií

Německý velvyslanec v Kišiněvě Matthias Meyer uvádí, že největší obavy vznikají kvůli rozsahu korupce a zneužívání postavení ve státní správě, což je objektivně velkou hrozbou pro reformní procesy. S rozpaky potom velvyslanec hovoří o tom, že pohoršující proces privatizace a rozkrádání státního majetku nevyvolal žádné protesty a demonstrace. To jsou také důvody, které podle diplomata vedou německý byznys k opatrnosti při zvažování vstupu do Moldavska. Kdo by také chtěl být pod stálým tlakem zkorumpovaného kontrolního a mocenského aparátu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Umělci

Podle vás mají umělci mlčet, jen proto, že jsou umělci? Na jednu stranu se váš předseda věčně ohání svobodou slova, na druhou to vypadá, že třeba podle vás neplatí pro všechny. Ať si říkají, co chtějí, každý na to má právo. Navíc bych nepřeceňovala to, že svými názory ovlivňují to, koho kdo bude tře...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Válka s Íránem se poněkud zadrhla

12:26 Jiří Paroubek: Válka s Íránem se poněkud zadrhla

Vzpomínám si, jak jsem před 20 lety touto dobou jako český premiér při státní návštěvě Egypta jednal…