Stanislav Kliment: Moldavské víno je lahodné, zprávy z této země jsou však spíše trpké

11.01.2014 13:37 | Zprávy

V poslední době se ve zprávách, jak je zaznamenáváme na portálu Vaše věc.cz, několikrát objevily informace z Moldavska či s touto zemí související. Dlužno ovšem poznamenat, že pro většina Čechů je Moldavsko zemí neznámou. V souvislosti s ní si většina možná připomene mimořádnou chudobu. Jen menší část pak výborné a neprávem opomíjené moldavské víno.

Stanislav Kliment: Moldavské víno je lahodné, zprávy z této země jsou však spíše trpké
Foto: Hans Štembera
Popisek: Lahve vína, ilustrační foto

Na listopadovém summitu v Litvě Moldavsko – a také Gruzie – parafovalo asociační dohodu s Evropskou unií. Aby tento slavnostní okamžik nebyl rušen, dosáhla vláda v Kišiněvě soudního rozhodnutí, které „rozpustilo“ stanové městečko odpůrců takového kroku. Zatímco dnešní vláda a stávající liberální většina v parlamentu totiž další sbližování s unií podporují, nálady občanů jsou poněkud jiné. Jistě, mnozí k Bruselu vzhlížejí se sympatiemi, přejí si, aby z chudičké země mohli odjet do některého ze států Evropské unie za prací. Jinak se ovšem na svoji vládu, která dělá prounijní politiku, dívají velmi skepticky a téměř osm z deseti Moldavanů je se směrem její politiky nespokojeno. Naopak 40 procent občanů by dnes dalo hlas opoziční komunistické straně Vladimira Voronina.

Takovou situaci by měli vnímat i evropští politici, protože jednostranný tah na brány Bruselu, bez ohledu na názory celé společnosti a všech jejích etnik a také „autonomních území jako je Podněstří nebo Gaugázie, by mohl mít těžké mezietnické, politické i hospodářské následky a vedl by zjevně k dezintegraci státu.

Evropští politici a bruselští úředníci s oblibou přehlížejí – konečně Gruzie, druhý signatář asociační dohody, je toho dokladem – nedostatky, které výrazným způsobem zpochybňují výsledky dosažené v integračním procesu. Týká se to také Kišiněva. Zásadní nedostatky v oblasti reformy soudnictví, státní správy, fungování právního státu, demokracie a lidských práv, to dnes zpochybňuje možnost podstatnějšího sblížení Moldavska s Evropskou unií

Německý velvyslanec v Kišiněvě Matthias Meyer uvádí, že největší obavy vznikají kvůli rozsahu korupce a zneužívání postavení ve státní správě, což je objektivně velkou hrozbou pro reformní procesy. S rozpaky potom velvyslanec hovoří o tom, že pohoršující proces privatizace a rozkrádání státního majetku nevyvolal žádné protesty a demonstrace. To jsou také důvody, které podle diplomata vedou německý byznys k opatrnosti při zvažování vstupu do Moldavska. Kdo by také chtěl být pod stálým tlakem zkorumpovaného kontrolního a mocenského aparátu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Mír

Dobrý den, myslíte si, že je reálné, že válka skončí mírem a Ukrajina nepřijde o žádnou část svého území? Bylo by to tak správně, ale není to nereálné?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dominik Rusinko: Deficit v půli roku 152 miliard, výhled je ale nejistý

15:49 Dominik Rusinko: Deficit v půli roku 152 miliard, výhled je ale nejistý

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června schodkem ve výši 152,4 miliardy korun.