Zajímavé je, že se tak stalo i v zemích, které se pyšní rozsáhlým sociálním systémem jako je Norsko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nerovnost v příjmech mírně narostla i v České republice. V porovnání s ostatními státy však patří k extrémně nízkým. (více graf 1 a 2)

Ukazuje se, že systém daní a odvodů v České republice se soustředí především na příjmy, které v porovnání se zahraničními zeměmi výrazně zatěžuje. Naopak majetek je daněmi a odvody jen minimálně zatížen. To v mnohých případech vede k paradoxním situacím. Například lidé, kteří vlastní nemovitosti a mají nízké příjmy, mohou dosahovat výrazně vyšší životní úroveň než lidé, kteří žádné nemovitosti nevlastní, přestože mají podstatně vyšší příjmy.