„Díky změně daňového systému se v letošním roce zvýšily čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýšily hrubé mzdy. To pomáhá zlepšovat situaci zaměstnanců, aniž by se zvyšovaly mzdové náklady firem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhla hodnoty 38 525 korun, což bylo o 2 363 korun více než ve stejném období před rokem. Nominální průměrná mzda meziročně vzrostla o 6,5 procenta. To vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla o 3,8 procenta.
Čtyři pětiny zaměstnanců pobírali ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mzdu v rozmezí 16 356 korun a 63 781 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírali Pražané. Její výše dosáhla úrovně 45 944 korun. Naopak nejnižší mzdy pobírali lidé v Karlovarském kraji, kde průměr činil pouze 34 200 korun.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel. Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd. Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dosáhl medián mezd hodnoty 32 870 korun, což bylo o 5,4 procenta více než ve stejném období před rokem.
Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda na úroveň 35 611 korun, což bylo o 1 500 korun více než v roce 2019. Nominální průměrná mzda v roce 2020 vzrostla o 4,4 procenta. To vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda vzrostla pouze o 1,2 procenta. Ze zpomalení růstu mezd lze vinit zhoršení ekonomické situace v důsledku koronavirové krize.
Psali jsme:
autor: PV
