Svetozár Plesník: Bruselské soudy budou řešit velice složitý právní spor

27.03.2025 13:28 | Komentář

Bruselské soudy budou projednávat velmi neobvyklý případ. Kyrgyzská banka, kterou belgická nevládní organizace obvinila, že pomáhá Rusku obcházet evropské sankce uvalené v reakci na válku na Ukrajině, se obrátila na významnou advokátní kancelář, aby podala žalobu pro pomluvu.

Svetozár Plesník: Bruselské soudy budou řešit velice složitý právní spor
Foto: archiv SP
Popisek: JUDr. Sverozár Plesník

Tento exkluzivní případ bezpochyby vyvolá široký ohlas veřejnosti a mohl by vážně otřást lidskoprávní komunitou.

Naši čtenáři již znají Nadaci otevřeného dialogu (ODF), nevládní organizaci specializující se na „obranu lidských práv a demokracie“, která sídlí v těsné blízkosti budovy Evropské komise. V posledních letech však pozornost ODF nepřitahují ani tak její deklarované aktivity v oblasti lidských práv, jako spíše její vazby na pochybné osobnosti. Mezi ně patří kazašský oligarcha Muchtar Abljazov, který je ve své vlasti hledaný a v řadě zemí včetně Spojeného království odsouzený za zpronevěru několika miliard dolarů.

Organizace je také aktivním podporovatelem kryptoměn, které jsou hojně využívány organizovaným zločinem, a její kritici tvrdí, že při svých operacích používá kontroverzní metody. K této stránce problematiky se hodláme brzy vrátit podrobněji. 

ODF obviňuje kyrgyzskou banku z porušení sankcí proti Rusku

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Prezident a Ústava

Tvrdíte, že prezident nejedná protiústavně. Kde je Ústavě uvedeno, že má prezident právo zasahovat do programového prohlášení vlády, což chce? Děkuji za odpověď Jana

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Komu zvoní hrana

11:34 Jiří Weigl: Komu zvoní hrana

Dení glosa Jiřího Weigla