Svetozár Plesník: Kazachstán - Celosvětový protikrizový plán

23.11.2016 9:01

Současné mezinárodní prostředí je možné charakterizovat jako velice nestabilní. Další rozšiřování zón konfliktů v různých částech světa přináší řadu nových výzev v globální ekonomice a tím vznikají nové problémy demografického a civilizačního charakteru. Efektivní řešení těchto problémů vyžaduje revizi uvedených skutečností a názorů, které převládali ve XX. století s cílem zdokonalit používání ekonomických a politických nástrojů.

Svetozár Plesník: Kazachstán - Celosvětový protikrizový plán
Foto: Archiv SP
Popisek: Svetozár Plesník

V současné realitě málokdo popírá, že je potřeba zlepšit některé z používaných "těžkých" mechanismů globální spolupráce. Velice často se pod zraky této kritiky nachází Organizace spojených národů, kdy se neustále  hovoří o její  neschopnosti  zabránit  negativním  scénářům z hlediska absence skutečných pravomocí k zastavení násilí v různých částech světa. Nicméně, z hlediska modernizace mezinárodního dialogu je vyžadování a uplatňování jen institucionální platformy velice málo.  Překonání jednoho  z největších úkolů moderního světa je nemožné bez modernizace samotných  přístupů a uplatnění  jejich adekvátních moderních nástrojů k dosažení potřebného cíle.

Konflikty  posledního desetiletí stejně jako probíhající turbulentní procesy ve světové  ekonomice nutí vedení všech států  světa přijímat přijatelnější řešení.   Ale největší hodnotu představují  takové  projekty, které mohou být užitečné nejen pro určitou zemi nebo region, ale také projekty, které můžou nabídnout efektivní řešení klíčových problémů současných  procesů.

Jednu z takových   iniciativ  přednesl v roce 2011 prezident Republiky Kazachstán Nursultan Nazarbajev - návrh na vytvoření globální komunikační platformy  „G-Global“. Je to unikátní formulace,  která je navržena tak, aby skonsolidovala  celé světové společenství. „G-Global“ není příkladem "velké sedmičky", "osmičky", a dokonce ani "dvacítky",  má jenom  sjednotit všechny země bez výjimky. Jejím cílem není rozdělení zemí na nadřízené a podřízené.  Nicméně, je potřeba říci, že projekt "G-Global“ není alternativou k zavedeným skupinám G8, G20 a doplňkovým nástrojem globálního dialogu.

Předpokládá  se, že tento projekt dá nový impuls k hledání globálních protikrizových řešení a k vytváření příležitosti pro účast jakýchkoli subjektů mezinárodního společenství k otevřenému dialogu. Kazašský leader vyzval všechny země, aby  soustředily  veškeré své úsilí na vypracování takové strategie, aby se svět zbavil hrozby války jako takové a napomáhal v odstraňování jejich příčin.

V současné době je komunikační platforma „G-Global“ –  multifunkční on-line platformou, na které může celý svět diskutovat o globálních otázkách světového vývoje.

Za pět let existence  dala dohromady více než 30.000 odborníků z více než 150 zemí světa.  Projekt je podporován 14ti nositeli Nobelovy ceny - Robert Mundell, John Nash, Robert Kornberg a řadou  dalších. Velice aktivní  roli z hlediska rozvoje  tohoto projektu hrají zástupci mezinárodních organizací, obchodu, vědy a vzdělávání. Pracovní základnou  pro „G-Global“  bylo ekonomické fórum v Astaně, které se každoročně koná v hlavním městě Kazachstánu.

V každodenním režimu v celosvětové síti vyhledávají intelektuálové po celém světě  širokou škálu  problémů a  řeší  celou řadu otázek, které ovlivňují budoucnost světa. Jako součást této platformy je stále otevřená platforma pro odbornou diskusi o sociálně-politických, finančních, ekonomických a humanitárních problémech.

Na závěr Astanského ekonomického fóra řekl ředitel MMF  Daniel Heller, že podporuje návrhy Kazachstánu  na  zlepšení  světového  otevřeného dialogu. Poznamenal,  že představa o přechodu od úzké skupiny klubů „G-Global" ladí s tím, co podporuje sám Fond jako hlavní  instituce rozvoje.

V současné době přicházejí návrhy od vědců a odborníků z různých zemí na nutnost  uspořádání  prvního Fóra  „G-Global“ v průběhu Mezinárodní výstavy "EXPO-2017", která se bude konat v Astaně v roce 2017. Předpokládá se, že tato konference bude schopna shromáždit na jedné platformě celou řadu předních politiků, odborníků a zástupců mezinárodních organizací.

Bývalý ministr zahraničních věcí Velké Británie lord Douglas Hurd otevřeně  nazval iniciativu kazašského  leadra za  docela realistickou. Domnívá se, že projednání a přijetí „Celosvětového  protikrizového plánu“ na Astanském  ekonomickém  fóru je velice aktuální a souhlasí s tím, že terorismus, migrace a další negativní jevy - jsou důsledkem hospodářské krize, chudoby, negramotnosti a nezaměstnanosti. A tyto  problémy se dají vyřešit jen společně.

Jak již bylo uvedeno mezinárodními pozorovateli, návrhy prezidenta Republiky Kazachstán se jeví jako velice dobré  projekty, které můžou využít další země světa. Kazachstán vlastně potvrzuje svůj závazek ke komplexnímu pojetí světové  bezpečnosti, bezpečnostních otázek týkajících se vzájemných  vztahů, lidských  práv  a udržitelného  rozvoje. Řešení  uvedených krizových projektů geopolitické konfrontace a  antikrizových myšlenek kazašského ledara získají praktický význam v následném globálním společenství.

Připomeňme si, že letos v létě byl Kazachstán přijat jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN. Z platformy Rady bezpečnosti OSN  hodlá země aktivně prosazovat účinné přístupy v oblasti globální bezpečnosti a stabilního prostředí pro rozvoj, včetně těch, které souvisejí s principy „G-Global".

Zahraniční odborníci se domnívají, že iniciátor „G-Global“ projektu je schopen  přinést osvěžení do globálního  dialogu a nastavit stálé  tempo  při hledání optimálních odpovědí na vznikající problémy a hrozby. Kazachstán, navzdory své krátké historii z hlediska nezávislosti své  země se může pochlubit velmi solidní zkušeností při formování  mezinárodní bezpečnosti. Astana  opakovaně obhajovala pokrokové  iniciativy a perspektivy, které může světové  mezinárodní společenství v blízké budoucnosti  zhodnotit.

JUDr. Svetozár Plesník

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla