Bitva o Mosul běžela už třetí týden, když na počátku listopadu oddíly Syrských demokratických sil (SDF), což je v praxi Spojenými státy vyzbrojená a letecky podporovaná koalice kurdské YPG a arabských klanů, „zničehonic“ zahájily Spojenými státy dlouho avízovanou invazi k osvobození Rakká, hlavního města Daeše v Sýrii. Kurdové v čele jednotek čítajících 30 tisíc mužů, prý akci připravovali přes dva měsíce a jejím cílem podle amerického ministra obrany Ashtona Cartera je Rakká obklíčit, „izolovat“ a poté teprve zahájit postup do jejího nitra.

Asadův režim ztratil nad Rakká kontrolu v březnu 2013, kdy město obsadila syrská frančíza Al Kajdy, Fronta al Nusrá, která se nedávno přejmenovala na Frontu dobytí Levanty a v současnosti je hlavní silou džihádu ve východním Aleppu. O rok později přišel neustále sílící Daeš a prohlásil Rakká hlavním městem svého „chalífátu“.

Washington začal v posledních měsících tvrdit, že právě v Rakká se připravují teroristické útoky proti západním cílům, což nabídlo dostatečný důvod pro urychlené plánování útoku právě na tuto baštu Daeše ve východní Sýrii. Spojeným státům se ale nepodařilo stvořit k prosazení svých plánů žádnou alianci, v níž by dominovali Arabové – navíc Arabové „umírnění“ a ochotní bojovat za Washington – a tak nezbylo než se opřít výhradně o syrské Kurdy a jejich Lidové obranné síly (YPG).

Podle kurdských lídrů byla situace pro tuto „nevyhnutelnou oportunistickou akci“ proti Rakká zcela ideální, neboť Rusko a Sýrie se soustředí na osvobození Aleppa a nebudou tak kurdským záměrům bránit. Tím spíš, že Kurdové dobytí Rakká považují za symbolický – a všemi vítaný -- konec Daeše v Sýrii, byť tato bitva může být podle některých názorů složitější a delší než osvobozování Mosulu.