_636020292280964404.jpg&id=114213)
Podle německého Die Welt by bez WikiLeaks nebylo ani Edwarda Snowdena, kterého po assangeovském vzoru napadlo, že by „světová veřejnost ocenila zveřejnění technického insidera“. Zakladatel portálu Julian Assange je ale už pátý rok v exilu na ekvádorském velvyslanectví v Londýně a jeho kritici přidávají i obvinění ze snahy manipulovat těžko ověřitelnými informacemi ve jménu určitých politických cílů. Například zveřejnění e-mailů dokládajících machinace uvnitř primárek v Demokratické straně ve prospěch Hillary Clintonové vyvolalo vlnu obvinění, že cíleně nahrává Moskvě.
Výroční party u příležitosti první registrace domény wikileaks.org se konala v Berlíně, zatímco Assange měl z balkonu „svého“ velvyslanectví v úterý pronést projev, který byl ale nakonec z bezpečnostních důvodů zrušen a nahrazen videoprohlášením. Assange v něm slíbil další odhalení, mimo jiné i další „várku“ dokumentů o americké prezidentské kampani.
Samotný provoz WikiLeaks započal v lednu 2007 se zárukou naprosté bezpečnosti pro každého, kdo mu předá tajné informace – a od té doby zveřejnil více než 10 milionů dokumentů. Vůbec poprvé zájem veřejnosti vyvolal zveřejněním manuálů strážných z americké mučírny v Guantánamu, nicméně skutečnou „bombou“ se ohlásil v roce 2010, kdy zveřejnil záznamy amerických vojenských operací Afghánistánu a Iráku a mezi nimi i video, na němž osádka amerického vrtulníku v Bagdádu střílí do skupiny nezbrojených civilistů. Téhož roku pak vyšly ještě diplomatické depeše z amerických velvyslanectví ve světě, které v mnoha případech Washington hluboce zostudily. „Byla to nejdůležitější jednotlivá sbírka materiálů, jakou jsme kdy zveřejnili“ tvrdí nyní Assange v rozhovoru pro německý Der Spiegel.
Téhož roku nicméně WikiLeaks utrpěly první rány. Julian Assange byl ve Švédsku obviněn ze znásilnění a v obavách, že by ho švédské úřady vydaly do Spojených států, kde pro něj někteří kongresmani požadovali trest smrti, se posléze uchýlil do azylu na ekvádorském velvyslanectví v britské metropoli. Současně zahájil právní spor, v němž se snaží prokázat, že obvinění vznesená ve Švédsku jsou falešná, nicméně švédský soud dál trvá na jeho zatčení.
V té době tedy kolem roku 2010, z WikiLeaks začali odcházet jeho první spolupracovníci a například Daniel Domscheit-Berg ve své knize o něco později Assangeho označil za „chaotického“ muže „posedlého mocí“. V podobném duchu popsala v rozhovoru pro Literárky svůj odchod i islandská poslankyně Birgitta Jónsdóttirová, která prý Assangeho dnes považuje za „svého druhu protivníka“: „Podporuji jejich cíle, ale nelíbí se mi, že z toho udělali svého druhu byznys – na svých webech mají copyrighty a ochranné známky, prodávají svou módní řadu, hrnky a spousty dalších věcí. Už to nejsou WikiLeaks, s nimiž jsem kdysi chtěla pracovat. A Julian je vlastně stejný jako mnoho jiných mých přátel z internetové komunity. Je to svého druhu génius, velmi inteligentní člověk, jemuž ale chybí jakýkoli cit pro ostatní lidi. Neví, jak se k nim chovat, chybí mu soucit, netuší, co je empatie. On i jemu podobní vždy stojí na vrcholu pyramidy a vše řídí bez ohledu na lidi okolo.“
Assangeho bazírování na publikaci neupravovaných materiálů vyvolávalo mnoho sporů. „Pokud nějaký afghánský civilista pomáhá koaličním silám, smrt si zaslouží,“ prohlásil prý při jedné z bouřlivých debat o tom, zda ze zveřejňovaných dokumentů odstranit jména či nikoli. A podle Domscheita-Berga právě tato Assangeho neschopnost se změnit od WikiLeaks odradila budoucí zdroje. Příkladem může být třeba Edward Snowden, který se v roce 2013 rozhodl zveřejnit údaje o fungování americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), ale na WikiLeaks se se svými dokumenty neobrátil a místo toho je nabídl vybrané skupině novinářů. Mimo platformu WikiLeaks byly letos zveřejněny kontroverzní Panama Papers o daňových rájích a Greenpeace v květnu sami vypustili do světa dokumenty z vyjednávání o smlouvě TTIP. Také hackerská skupina Fancy Bear, která si „listuje“ například v archivech světové antidopingové agentury WADA, podle všeho považuje WikiLeaks za svůj vzor, ale nikoli za partnera ke spolupráci.
Julian Assange nicméně veškerou kritiku odmítá a do zámoří vzkazuje, že zveřejnil dokumenty, které se týkaly Ruska a osobně i Vladimira Putina. „Nezačneme cenzurovat své publikace jen proto, že jsou v USA zrovna volby,“ shrnul pro Der Spiegel. „Naším úkolem je publikovat. Věříme v to, co děláme, a ataky nás jen posilují.“
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
_636020292280964404.jpg&id=114213)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
