Podle německého Die Welt by bez WikiLeaks nebylo ani Edwarda Snowdena, kterého po assangeovském vzoru napadlo, že by „světová veřejnost ocenila zveřejnění technického insidera“. Zakladatel portálu Julian Assange je ale už pátý rok v exilu na ekvádorském velvyslanectví v Londýně a jeho kritici přidávají i obvinění ze snahy manipulovat těžko ověřitelnými informacemi ve jménu určitých politických cílů. Například zveřejnění e-mailů dokládajících machinace uvnitř primárek v Demokratické straně ve prospěch Hillary Clintonové vyvolalo vlnu obvinění, že cíleně nahrává Moskvě.

Výroční party u příležitosti první registrace domény wikileaks.org se konala v Berlíně, zatímco Assange měl z balkonu „svého“ velvyslanectví v úterý pronést projev, který byl ale nakonec z bezpečnostních důvodů zrušen a nahrazen videoprohlášením. Assange v něm slíbil další odhalení, mimo jiné i další „várku“ dokumentů o americké prezidentské kampani.

Samotný provoz WikiLeaks započal v lednu 2007 se zárukou naprosté bezpečnosti pro každého, kdo mu předá tajné informace – a od té doby zveřejnil více než 10 milionů dokumentů. Vůbec poprvé zájem veřejnosti vyvolal zveřejněním manuálů strážných z americké mučírny v Guantánamu, nicméně skutečnou „bombou“ se ohlásil v roce 2010, kdy zveřejnil záznamy amerických vojenských operací Afghánistánu a Iráku a mezi nimi i video, na němž osádka amerického vrtulníku v Bagdádu střílí do skupiny nezbrojených civilistů. Téhož roku pak vyšly ještě diplomatické depeše z amerických velvyslanectví ve světě, které v mnoha případech Washington hluboce zostudily. „Byla to nejdůležitější jednotlivá sbírka materiálů, jakou jsme kdy zveřejnili“ tvrdí nyní Assange v rozhovoru pro německý Der Spiegel.