Poté, co se Evropské unii – přinejmenším prozatím a s nejistým výsledkem – podařilo podivnou dohodou s Tureckem uzavřít hlavní příval migrantů ze Sýrie, pokusili se unijní lídři o cosi podobného také s Libyí. Nová strategie, na níž se čelní představitelé členských států EU dohodli na luxusní jachtě, má „zničit byznys model“ pašeráků, kteří jen za loňský rok dokázali přes Libyi do Itálie dovézt přes 180 tisíc lidí, převážně ze subsaharské Afriky, přičemž dalších bezmála pět tisíc se jich utopilo cestou. Některé odhady přitom hovoří i o tom, že jen Daeš na zotročování a pašování lidí do Evropy, vydělal stovky milionů dolarů.

Nová unijní dohoda, kterou na Maltě podepsal italský premiér Paolo Gentiloni s premiérem libyjské vlády, počítá s se vznikem uprchlických táborů, které by libyjská strana spravovala a evropská platila, zatímco by migranti čekali na „dobrovolnou repatriaci“ do svých zemí. Financování lékařské péče v těchto táborech na sebe vzala Itálie. A k tomu je v plánu rovněž pomoc libyjské pobřežní stráži při navracení pašeráckých lodí k libyjským břehům, aniž by ovšem unijní plavidla vstupovala do libyjských výsostných vod.

Potud zní devítibodová maltská deklarace vcelku nadějně, nicméně je tu samozřejmě ještě i realita. Právě Evropa – jmenovitě Británie a Francie – přitom zanechaly Libyi „v hovnech“ (v Obamově originále „shit show“), načež rozval libyjského státu dokonaly USA.