Prezident USA Barack Obama nemá k této válce souhlas Kongresu, a proto je z hlediska amerických zákonů neústavní. Nemá k ní ani souhlas Rady bezpečnosti OSN, a tak je tato válka ilegální i z hlediska mezinárodního práva. Washington se hájí tím, že o náletech dopředu informoval Sýrii a také Írán, nicméně ani taková avíza válce na legálnosti nepřidávají. Rusko společně s Íránem tak americký postup označují shodně za agresi proti svrchovanému státu, sám Damašek svůj oficiální souhlas s americkými útoky původně podmiňoval americkým oficiálním přizváním ke spolupráci, to ale Washington odmítl. Nicméně, podle některých zpráv s Damaškem uzavřel dohodu: syrská protivzdušná obrana nechá na pokoji americké letouny útočící na IS na syrském území a syrská armáda by měla americkým náletům navíc dokonce poskytovat i pozemní podporu. V každém případě platí, že syrská vláda zatím nálety oficiálně neodmítla.

Obamova administrativa legálnost své nové války proti Sýrii opírá o souhlas irácké vlády a velvyslankyně při OSN Samantha Powerová tvrdí, že Charta OSN umožňuje použít sílu „v sebeobraně“ i bez souhlasu napadeného státu nebo Rady bezpečnosti OSN. Ona „sebeobrana“ je tedy z tohoto úhlu pohledu obranou Iráku prováděnou Spojenými státy na území Sýrie.

Mezinárodní „krytí“ nové válce má poskytnout alespoň účast Saúdské Arábie, Bahrajnu, Kataru či Spojených arabských emirátů, nicméně je to „účast“ velmi podivná, neboť tuto „koalici brutálních a brutálnějších“ spojuje především to, že penězi a zbraněmi podporovaly džihád usilující o svržení Asadova režimu v Sýrii, a nyní jako by samy měly pomáhat své vlastní výtvory likvidovat… Podle dostupných zpráv poskytly Spojeným státům celkem 11 stíhaček, což sice za účast v americké válce považovat lze, za stvrzení mezinárodní legitimity nikoli. Už jen sama skutečnost, že USA v nové válce spolupracují výhradně se svými totalitními vazaly, naznačuje, že nejdůležitějším cílem není likvidace IS, ale -- až se válečný kouř jednou (snad) rozplyne -- uchování amerických zájmů v regionu.

Chorásán zase mizí?

V rámci náletů proti IS se terčem v oblasti syrského Aleppa stal i tajuplný Chorásán, nová hvězda na americkém seznamu „hrozeb“. Například americký ministr spravedlnosti Eric Holder jeho hrozbu popsal takto: „Nemáme žádné specifické důvěryhodné informace o konkrétních plánech skupiny Chorásán. Na druhou stranu nás zpravodajské údaje vedou k přesvědčení, že jsou v procesu přiblížení k výkonné fázi obecných plánů, o nichž víme, že mají zájem.“ A třeba zástupce poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes vysvětlil, že Bílý dům „má za to, že jejich přípravy atentátů jsou okamžité a že mají v plánu provést útoky mimo Sýrii“.