Pokus o vojenský převrat v Turecku do značné míry zastínil vývoj kolem Sýrie, byť mozaika událostí, které s pučem souvisejí, nabízí právě na tamní válku zajímavý pohled. Na počátku „pučového“ týdne americký ministr zahraničí John Kerry znovu přijel do Moskvy, kde – zcela mimo veškeré protokolární zvyklosti – celých pět hodin jednal s Vladimirem Putinem. Jako tradičně se z těchto rozhovorů nic konkrétního na veřejnost nedostalo, jen John Kerry – poté, co USA už na „válku proti Daeši“ vynaložily šest miliard dolarů a shodily na Irák a Sýrii na 50 tisíc bomb, aniž by dosáhly hmatatelných výsledků -- konstatoval, že obě strany plánují v Sýrii řadu „konkrétních“ kroků k ukončení války.

Ačkoli o obsahu rozhovorů není nic známo, leccos mohou napovědět souběžné události. Například americký Wall Street Journal uvedl, že ruské letectvo po náletech na výcvikový tábor proamerických rebelů zničilo v červnu i základnu, kterou na jihu Sýrie u jordánských hranic využívaly speciální oddíly USA a Británie. Britští vojáci prý ze základny odešli necelý den před náletem, a ačkoli neoficiální zdroje v Moskvě nálet potvrdily, Kreml konstatoval, že o ničem neví a připomněl, že pokud se něco takového stalo, tak jedině kvůli neochotě USA spolupracovat s Ruskem a koordinovat vojenské kroky… Kerry v každém případě v Londýně svým aliančním spojencům – v rámci své evropské „šňůry“ na podporu smlouvy TTIP – následně sdělil, že se s Lavrovem shodují „ve směru, kterým jdou, a v potřebách, kterých je potřeba dosáhnout“. A právě do rámce těchto dohod prý spadá i „navýšení kapacit“ k boji proti donedávna ještě hájené syrské franšíze Al Kajdy, Frontě al Nusrá, a Daeši. Vynutilo si tedy Rusko americkou „koordinaci konkrétních kroků“ v Sýrii prostě náletem, na který USA aktuálně nemají čím adekvátně reagovat?

Další bod. Může být samozřejmě jen náhodou, že v době, kdy John Kerry (pouhé čtyři dny po „válečnicky“ protiruském summitu NATO) přiletěl do Moskvy a kdy možná zrovna hovořil se svým kolegou Lavrovem nebo přímo s Putinem, v Turecku propukal pokus o puč. Pokud akceptujeme velmi reálný předpoklad, že Erdogan o puči věděl dopředu a využil ho ve svůj prospěch, lze i bez nutnosti větší fantazie usuzovat, že nebyl sám, kdo o puči věděl předem. John Kerry sice v rozhovoru pro CNN ujišťoval, že Washington, který má NSA, CIA a bezpočet dalších globálně operujících špionážních organizací, „neměl o chystaném puči žádné zpravodajské informace“, ale taková slova, byť i zopakovaná samotným Obamovu, znějí (s přihlédnutím k všeobjímajícím americkým odposlechům i americkým vojákům a agentům na „pučistické“ letecké základně NATO v tureckém Incirliku) silně nedůvěryhodně. (Na té samé základně, mimochodem, na níž mají USA své jaderné zbraně, o víkendu propukl mohutný požár a mluví se o sabotáži.) A lze samozřejmě předpokládat, že Turecko důsledně odposlouchává i ruská tajná služba, která tím pádem rovněž mohla mít informace o puči. Právě ruská oficiální média navíc tvrdila, že Moskva předala zprávu o chystaném puči do Ankary, a i když to Kreml posléze popřel, po puči se pragmaticky postavil na Erdoganovu stranu. Je až tak nemyslitelnou představa, že vrcholní politici dvou mocností diskutují v Kremlu o násilné „změně režimu“ v zemi, která je z různých důvodů eminentně zajímá? Rozdílné postoje k puči – podle USA si má Ankara dát pozor, aby při popřevratových čistkách „nezašla příliš daleko“, podle Ruska je Erdoganův postup „vynucený okolnostmi“ -- nakonec vyústily v převládající turecké přesvědčení, že v pozadí toho všeho stály vnější síly a konkrétně že za pučem byla CIA nebo i někdejší americký generál z NATO…

Mimochodem, k tématu Kerryho rozhovorů v Kremlu se nabízí i další otázka: Může být úplnou náhodou, že ve stejné době začaly USA rušit svou sankční kapitálovou blokádu Kremlu nebo že byla podepsána nová dohoda o dodávkách ruského jaderného paliva pro americké elektrárny?

Ať tak či tak, Kerry v Moskvě dojednal „převratné“ sblížení s Ruskem v otázce syrského konfliktu, jako kdyby žádného summitu NATO ani nebylo, a po dalším jednání s Lavrovem, tentokrát v Laosu, zadoufal, že podrobnosti společných „konkrétních plánů“ budou s to oznámit v srpnu…