Tereza Spencerová: Turecký puč, Rusko, USA a válka v Sýrii

27.07.2016 17:48 | Zprávy

Válku v Sýrii vyhraje Bašár Asad za součinnosti Ruska, Íránu, libanonského Hizballáhu, nejspíš i Spojených států (a možná i Turecka).

Tereza Spencerová: Turecký puč, Rusko, USA a válka v Sýrii
Foto: Washington Post
Popisek: Syrský prezident Bašár Asad

Pokus o vojenský převrat v Turecku do značné míry zastínil vývoj kolem Sýrie, byť mozaika událostí, které s pučem souvisejí, nabízí právě na tamní válku zajímavý pohled. Na počátku „pučového“ týdne americký ministr zahraničí John Kerry znovu přijel do Moskvy, kde – zcela mimo veškeré protokolární zvyklosti – celých pět hodin jednal s Vladimirem Putinem. Jako tradičně se z těchto rozhovorů nic konkrétního na veřejnost nedostalo, jen John Kerry – poté, co USA už na „válku proti Daeši“ vynaložily šest miliard dolarů a shodily na Irák a Sýrii na 50 tisíc bomb, aniž by dosáhly hmatatelných výsledků -- konstatoval, že obě strany plánují v Sýrii řadu „konkrétních“ kroků k ukončení války.

Ačkoli o obsahu rozhovorů není nic známo, leccos mohou napovědět souběžné události. Například americký Wall Street Journal uvedl, že ruské letectvo po náletech na výcvikový tábor proamerických rebelů zničilo v červnu i základnu, kterou na jihu Sýrie u jordánských hranic využívaly speciální oddíly USA a Británie. Britští vojáci prý ze základny odešli necelý den před náletem, a ačkoli neoficiální zdroje v Moskvě nálet potvrdily, Kreml konstatoval, že o ničem neví a připomněl, že pokud se něco takového stalo, tak jedině kvůli neochotě USA spolupracovat s Ruskem a koordinovat vojenské kroky… Kerry v každém případě v Londýně svým aliančním spojencům – v rámci své evropské „šňůry“ na podporu smlouvy TTIP – následně sdělil, že se s Lavrovem shodují „ve směru, kterým jdou, a v potřebách, kterých je potřeba dosáhnout“. A právě do rámce těchto dohod prý spadá i „navýšení kapacit“ k boji proti donedávna ještě hájené syrské franšíze Al Kajdy, Frontě al Nusrá, a Daeši. Vynutilo si tedy Rusko americkou „koordinaci konkrétních kroků“ v Sýrii prostě náletem, na který USA aktuálně nemají čím adekvátně reagovat?

Další bod. Může být samozřejmě jen náhodou, že v době, kdy John Kerry (pouhé čtyři dny po „válečnicky“ protiruském summitu NATO) přiletěl do Moskvy a kdy možná zrovna hovořil se svým kolegou Lavrovem nebo přímo s Putinem, v Turecku propukal pokus o puč. Pokud akceptujeme velmi reálný předpoklad, že Erdogan o puči věděl dopředu a využil ho ve svůj prospěch, lze i bez nutnosti větší fantazie usuzovat, že nebyl sám, kdo o puči věděl předem. John Kerry sice v rozhovoru pro CNN ujišťoval, že Washington, který má NSA, CIA a bezpočet dalších globálně operujících špionážních organizací, „neměl o chystaném puči žádné zpravodajské informace“, ale taková slova, byť i zopakovaná samotným Obamovu, znějí (s přihlédnutím k všeobjímajícím americkým odposlechům i americkým vojákům a agentům na „pučistické“ letecké základně NATO v tureckém Incirliku) silně nedůvěryhodně. (Na té samé základně, mimochodem, na níž mají USA své jaderné zbraně, o víkendu propukl mohutný požár a mluví se o sabotáži.) A lze samozřejmě předpokládat, že Turecko důsledně odposlouchává i ruská tajná služba, která tím pádem rovněž mohla mít informace o puči. Právě ruská oficiální média navíc tvrdila, že Moskva předala zprávu o chystaném puči do Ankary, a i když to Kreml posléze popřel, po puči se pragmaticky postavil na Erdoganovu stranu. Je až tak nemyslitelnou představa, že vrcholní politici dvou mocností diskutují v Kremlu o násilné „změně režimu“ v zemi, která je z různých důvodů eminentně zajímá? Rozdílné postoje k puči – podle USA si má Ankara dát pozor, aby při popřevratových čistkách „nezašla příliš daleko“, podle Ruska je Erdoganův postup „vynucený okolnostmi“ -- nakonec vyústily v převládající turecké přesvědčení, že v pozadí toho všeho stály vnější síly a konkrétně že za pučem byla CIA nebo i někdejší americký generál z NATO…

Mimochodem, k tématu Kerryho rozhovorů v Kremlu se nabízí i další otázka: Může být úplnou náhodou, že ve stejné době začaly USA rušit svou sankční kapitálovou blokádu Kremlu nebo že byla podepsána nová dohoda o dodávkách ruského jaderného paliva pro americké elektrárny?

Ať tak či tak, Kerry v Moskvě dojednal „převratné“ sblížení s Ruskem v otázce syrského konfliktu, jako kdyby žádného summitu NATO ani nebylo, a po dalším jednání s Lavrovem, tentokrát v Laosu, zadoufal, že podrobnosti společných „konkrétních plánů“ budou s to oznámit v srpnu…

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Karla Maříková byl položen dotaz

Uprchlíci z Ukrajiny

Tvrdíte, že uprchlíkům nedáte ani korunu. Jak si to ale představujete v praxi? Protože co když sem přijdou, nic nebudou mít a stát jim aspoň ze začátku nepomůže? Nehrozí pak, že se budou dopouštět třeba trestné činnosti nebo že budou na spát ulicích, což by byl také problém apod? Jak chcete řešit, a...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Děti, nebo stabilní rodiny?

12:16 Petr Hampl: Děti, nebo stabilní rodiny?

Glosa Petra Hampla.