Letos v lednu úřad Ředitele zpravodajských služeb USA zveřejnil „poslední“ várku dokumentů týkajících se Usámy bin Ládina. Pak do čela CIA nastoupil Trumpův Mike Pompeo, který podle všeho nařídil opětovné přehodnocení zveřejněných dokumentů, a výsledkem je aktuální „odtajnění“ úplně posledních usámovských „fajlů“, a na rozdíl od předchozí praxe, rovnou na webu CIA.
Jako první tyto dokumenty ovšem dostal nekonzervativní think tank Foundation for Defense of Democracies. A ten na svém portálu Long War Journal napsal: „CIA poskytla FDD předem kopie mnoha dokumentů. Bude trvat roky, než se experti a výzkumníci proberou touto pokladnicí informací“, která se skládá ze „stovek tisíc stránek“. A v této hromadě papírů FDD nicméně okamžitě „našel“ anonymní devatenáctistránkový dokument, který je prý dílem „významného džihádisty“ a nabízí dosud neznámé podrobnosti o údajném vztahu mezi Al Kajdou a Íránem. V kostce: Autor textu vysvětluje, že Írán nabídl jakýmsi „saúdským bratřím“ v Al Kajdě „vše, co potřebují“, včetně „peněz, zbraní a výcviku v táborech Hizballáhu v Libanonu“, výměnou za to, že budou útočit na americké zájmy v Saúdské Arábii a Perském zálivu. Íránská tajná služba některým členům Al Kajdy měla poskytnout víza a úkryt na íránském území, a to ještě před 11. zářím. Al Kajda prý své závazky ale porušila, Írán rozbil její síť a některé její členy uvěznil. Přesto ale Al Kajda není s Íránem ve válce a některé jejich zájmy se prolínají, obzvláště přijde li na jejich „nepřátelství vůči Americe“.
Potud „nový“ dokument, který je v přímém rozporu s předchozími odtajněnými usámovskými spisy, které naznačují otevřené nepřátelství mezi sunnitskými teroristy a Íránem.
Zní to podivně. Všechny sunnitské teroristické organizace stojí a padají s antišíitskou filosofií, a tak není příliš pravděpodobné, že by šíitský Irán požádal šíitský Hizballáh, aby cvičil protišíitské bojovníky. A ještě podivnější je samotný nápad s výcvikem u Hizballáhu – pokud měli být kajdisté v péči íránské tajné služby v Íránu, proč by nemohli podstoupit výcvik rovnou tam a museli být převáženi až do Libanonu?
Faktem je, že po americké invazi do Afghánistánu v roce 2001 někteří členové Al Kajdy i s rodinami uprchli do Íránu, protože jim už žádný jiný směr k záchraně nezbýval. Všichni byli okamžitě zatčeni a uvězněni. Spekulovalo se o možné dohodě s Al Kajdou, podle níž se „usámovci“ zřeknou útoků proti Íránu výměnou za to, že vězni (nebo lépe, rukojmí) přežijí. Americké ministerstvo zahraničí ve své výroční zprávě o boji proti terorismu v roce 2014 k tématu konstatovalo: „Írán nadále odmítá postavit před soud významné členy Al Kajdy, které dál vězní, a odmítá veřejně oznámit jména významných členů ve svých věznicích.“ V roce 2015 nicméně Teherán propustil některé kajdisty výměnou za íránského diplomata, který byl vzat jako rukojmí v Jemenu.
Nic z toho na žádné přátelské vztahy mezi Al Kajdou a Íránem neukazuje, ale nový „přelomový“ anonymní dokument, který podle expertů ani není psán v tradičním náboženském duchu islámských radikálů, už stihl „zabodovat“ a ono „přátelství“ vytvořit alespoň mediálně. Teherán vše rovnou označil za „fake news“ s tím, že Íránem prostě nelze překrýt podíl amerických, především pak saúdských, spojenců na 11. září.
Saddám Husajn byl – i prostřednictvím pražské kauzy s Muhammadem Attou – „spojen“ s Al Kajdou, z čehož se pak vyklubal klíčový prvek vedoucí ke zničení Iráku. Bašár Asad je pravidelně spojován s Daešem. Rusko prý pro změnu stojí za afghánským Talibanem. A Írán bude nově přítelem Al Kajdy. Učebnice „Jak změnit režim“, první lekce: Vyberte si teroristy, kterých se veřejnost bojí, a nějak, jakkoli, je spojte s terčem, který chcete zničit… Tím spíš v době, kdy Írán navrhuje Rusku "izolovat" Spojené státy zesílením vzájemné spolupráce a navrch i tím, že ve vzájemných obchodech skončí s dolarem a přejdou na vlastní národní měny.
Usáma bin Ládin kdysi vedl americký boj proti sovětské okupaci Afghánistánu, pak se namísto Saúdů stal hlavním světovým zloduchem a „nejhledanějším“ pachatelem teroristických útoků z 11. září, přičemž podle všeho ale žil pod dohledem pákistánské tajné služby a za saúdské miliony, načež byl v květnu 2011 coby „neozbrojený invalida“ v Pákistánu slavnostně zabit americkým komandem, ale jeho bojovníci posloužili a slouží Spojeným státům v Sýrii dál… Jako by Usámovi bylo souzeno zůstat nesmrtelným. A sloužit navěky.
PS. Zvláštní přitom je, že americký establishment se nyní tutéž Al Kajdu, nebo přinejmenším její syrskou frančízu aktuálně zvanou Haját Tahrír aš Šám, snaží znovu a znovu vydávat za „umírněnou“ skupinu a dokonce ji přirovnává k libanonskému Hizballáhu, který je ze všeho nejvíc svého druhu nacionalistickou silou hájící Libanon proti Izraeli. Vychází z toho tedy Al Kajda rovněž jako jakási teroruprostá národně osvobozenecká skupina? A čí území bude "osvobozovat"?
Tereza Spencerová
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
