Svět se mění a s ním i pravidla. A určovat je musejí Spojené státy, a ne takové země jako Čína, napsal nedávno americký prezident Barack Obama ve Washington Post, když vyzýval Kongres, aby v časové tísni schválil dohodu o „volném obchodu“, známou jako Transpacifické partnerství (TTP). „Amerika má určovat pravidla, Amerika musí rozhodovat. Ostatní země musejí hrát podle pravidel, které stanoví Amerika a její partneři, a nikoli obráceně.“
Podobně „silná“ slova nejsou ani tak pohrůžkou "světu", jako spíš jen reakcí na sílící nesouhlas, na něž smlouvy o „volném obchodu“, které se staly velkým tématem i prezidentské kampaně, narážejí v samotných USA. A Barack Obama už nemá čas – pokud nestihne TTP, stejně jako jeho evropskou modifikaci, TTIP, protlačit Kongresem ještě letos, za nového prezidenta a v novém složení Kongresu se už pro smlouvu nemusí najít dostatečná podpora, neboť stále více amerických politiků či ekonomů svaluje vinu za ekonomickou situaci USA právě na liberalizaci obchodu.
Je přitom příznačné, že podmínky TTP mají zůstat utajeny ještě přinejmenším čtyři roky poté, co smlouva případně vstoupí v platnost, což je ovšem obecný jev -- smlouva o obchodu ve službách (TISA), z níž kvůli obavám o národní rozvoj loni odstoupila Uruguay, má být utajována ještě pět let po podpisu a Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), které mají s USA podepsat evropské země, zatím neprozrazuje ani lhůtu svého odtajnění. Způsob, jak se se zněním dohody mohou seznámit například europoslanci, názorně předvedl Luke Flanagan: do uzavřené místnosti se smí vstoupit jen s tužkou, poznámky musejí být jen obecné, protože opisování přesného znění jednotlivých pasáží bude potrestáno tím, že ostatním europoslancům bude upřena i byť jen tato možnost pročíst si smlouvu…
Za západní politiky tak „zaskočila“ nizozemská pobočka Greenpeace, která zveřejnila 248 stran TTIP s dovětkem, že smlouva poškodí evropské spotřebitele a bude mít i negativní dopad na životní prostředí nebo práva spotřebitelů. Zatímco například Francie TTIP především kvůli sféře zemědělství za stávajících podmínek podepsat odmítá a ironicky ji vnímá jako „štěstí národů proti jejich vůli“, v Německu nesouhlas se smlouvou vyhání do ulic pravidelně desítky tisíc lidí. Podle Baracka Obamy, který nedávno „arogantně“ hrozil zastáncům Brexitu a pochválil Angelu Merkelovou za její zvládnutí migrační krize, je prý „nezpochybnitelné“, že smlouva posílí „naše ekonomiky“, ale pokud ji Evropa nepřijme, budou jí hrozit americké sankce, dodává Greenpeace.
Britský The Independent konstatuje, že zveřejněné dokumenty odhalují americké plány poskytnout svým korporacím možnost ovlivňovat evropské zákony a oslabovat mechanismy ochrany spotřebitelů. „Lídři Evropské unie nyní budou muset posoudit rozměry politických důsledků úniku informací a rozhodnout, zda si mohou dovolit dál pokračovat v jednání o této škodlivé smlouvě,“ cituje list Johna Hilaryho z The War on Want. „Vlády Německa a Francie se chystají na volby v příštím roce a už oznámily, že jednání o TTIP mohou přerušit.“ Nejnovější průzkumy přitom uvádějí, že dva ze tří Němců si ve volbách v příštím roce přejí především pád Angely Merkelové…
Svrchovanost… A?
Zatímco Evropská komise smlouvu hájí s tím, že zveřejněním jejího „konsolidovaného znění“ Greenpeace vyvolal jen „bouři v šálku čaje“, německá vláda odmítá komentovat zprávy o americkém nátlaku a čelí stále hlasitější domácí kritice, odtajněná britská vládní studie o TTIP konstatuje, že dohoda „nejspíš Spojenému království přinese jen málo výhod, pokud vůbec, zatímco bude mít zásadní ekonomické a politické náklady“. Studie z americké Tufts University pro změnu dochází k závěru, že TTIP „povede ke snížení HDP, mezd a zaměstnanosti“, přičemž přidává vyhlídku na „zvýšenou finanční nestabilitu a pokračující snižování podílu práce na HDP“.
To Česká republika vidí TTIP "překvapivě" přesně obráceně. Národní dopadová studie dokonce konstatuje, že by „dohoda TTIP měla vést k nárůstu HDP, mezd, exportů a k mírnému zvýšení specializace naší ekonomiky. Vedle ekonomického bude mít TTIP i další pozitivní efekty. Za úspěšným uzavřením dohody je třeba vidět i významné politické a strategické dopady – TTIP jednak bude signálem o stále pevnější transatlantické lince, ale může také být základem pro tvorbu globálních standardů, přispět k diverzifikaci energetických zdrojů a posílení bezpečnosti jak v oblasti energetické, tak i na globální úrovni.“ Obzvlášť zmínka o „stále pevnější transatlantické lince“ v situaci, kdy podpora smlouvám o „volném obchodu“ dramaticky upadá v Německu i v USA, je plná ironie.
Mimochodem, bez zajímavosti není ani názor Svazu průmyslu ČR, podle něhož „může neoprávněné zveřejnění dokumentů poškodit nejen vlastní vyjednávání, ale i veřejnou diskuzi. Zároveň může zhoršit vyjednávací pozici EU. (…) Žádné vyjednávání této složitosti nelze vést zcela veřejně. Ovšem obdobná dohoda se v minulosti nikdy neprojednávala s tak velkou mírou transparentnosti a pod tak přísnou veřejnou kontrolou“…
Tento postoj lze nejspíš rovněž vysvětlit „principy“ americké politiky, jejichž podstatu nabídla před pár dny americká velvyslankyně v Budapešti Coleen Bellová. V projevu k členům zahraničního výboru maďarského parlamentu pohrozila „vzpurné“ vládě premiéra Viktora Orbána, že přinejmenším v otázkách, které USA považují za důležité, musí maďarská zahraniční politika odpovídat zájmům americkým a nikoli svým. Orbán, proti jehož kabinetu USA už loni uvalily sankce, minulý měsíc odmítl plán Bruselu na přijímání migrantů, načež mu nyní velvyslankyně vzkázala, že „každý svrchovaný národ má právo a povinnost chránit své hranice, ale každý národ, součást mezinárodního společenství, má současně základní povinnost pomáhat uprchlíkům hledajícím bezpečí“.
Americký publicista Daniel McAdams tato slova „překládá“: O své svrchovanosti nerozhodujete vy, ale my.
Velvyslankyně Bellová pokračovala: „Dál budeme zdůrazňovat, že jakékoli řešení migračních výzev se musí soustředit na záchranu a ochranu životů, zajištění, že budou dodržena lidská práva všech migrantů, a pokračování řádných a humánních migračních politik. K tomu patří podpora všech vlád členských zemí (EU) dohodě o migraci mezi EU a Tureckem.“ Čili, Budapešť musí podle USA podporovat dohodu s Tureckem.
A nesmí brát v potaz názor voličů nebo parlamentu, který ideu uprchlických kvót jednoznačně odmítl.
Ve snaze dodat Maďarům trochu sebevědomí, Coleen Bellová připomněla, že jsou součástí „amerického globálního řádu“, přičemž vyjmenovala americké úspěchy: „Náš systém mezinárodních ekonomických, politických a sociálních norem a institucí udržoval po celé dekády mír a prosperitu. Ať už je řeč o mezinárodním právu, ochraně životního prostředí, obchodních regulacích, protikorupčních zákonech, zákonech zakazujících dětskou práci, normách na ochranu lidských práv, režimu nešíření (jaderných zbraní), systémech veřejného zdravotnictví, mezinárodních finančních institucích, mírových silách OSN nebo silné občanské společnosti – všechny tyto normy a instituce zajistily život a stabilitu našemu světovému řádu.“
Daniel McAdams na portálu Mírového institutu Rona Paula konstatuje, že v éře všeobecného špiclování NSA, Guantánama, mučíren CIA, zbraní dodávaných nejhorším světovým diktátorům, válek, „změn režimů“, které ignorují svrchovanost jiných států i mezinárodní právo, musí být snaha velvyslankyně Bellové vydávat „náš světový řád“ za výkvět civilizace většině Maďarů k smíchu. „Ve skutečnosti bude americký intervencionismus, Libyí počínaje přes Sýrii a Ukrajinu až po Pákistán a Afghánistán, který krví a kulkami prosazuje globální řád, v dějinách spolu s autoritářstvím 20. století zapsán jako jedna z nejtemnějších stránek lidstva. V kostce přitom Bellová v Budapešti prohlásila: „Být našimi partnery znamená, že budete dělat to, co vám říkáme, ať je to ve vašem zájmu, nebo ne,“ což s sebou jistě nese i příslušný tlak na pozitivní hodnocení TTIP.
Mimochodem, Viktor Orbán se svého názoru na řešení migrační krize dál odmítá zříci, a to bez ohledu na úvahy o chystaném budapešťském Majdanu, a v Bruselu (a zřejmě i Washingtonu) při pohledu na stále neuchopitelnější Evropskou unii začínají téci nervy.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
