Před pár lety se mi tak nějak stalo, že jsem koupil domek v…. To je vlastně jedno. Prostě kousek za Plzní. Takový ten, co v něm ještě nedávno bydlela paní a všechno tam je – topení, voda, elektrika, vlastně stačí vymalovat a uklidit, znáte to. Vyřídíte si hypotéku, pustíte se do práce a brzy zjistíte, že tam sice všechno je, ale naprosto na nic. Čerpadlo nečerpá, studna je suchá, topení v háji, elektrika - ani nemluvit. 

Také jsme dostali několik plánů, z nichž ani jeden nesouhlasil se skutečným stavem, ale tolik z nich bylo zřejmé, že před sto lety domek vypadal docela jinak a mezi tím se hned několikrát proměnil. Vzal jsem tedy kladivo, pásmo, tužku a papír a pustil se do stavebně historického průzkumu. Objevil jsem leccos – vepřovice, kámen i pálenou cihlu; litou podlahu bývalé komory v pozdější kuchyni; kus někdejší obvodové zdi přímo uprostřed domu; a ještě jiné takové pozoruhodnosti. Také jsme museli vymýšlet a metodou pokus - omyl zkoušet nezvyklé postupy, aby například na vepřovicích dobře držela nová omítka, případně se za pochodu se učit dovednosti, o kterém jsem ještě nedávno netušil, že bych je mohl potřebovat. 

Občas někdo pokýval hlavou a řekl něco jako: „Že to radši nezboříte..“ Ale to mne ani nenapadlo. Ten dům má přece šedesátku zeď z vepřovic, které dělají příjemné mikroklima. Krov už není nic moc, ale je z tesaných trámů. A jak ten dům za těch nejméně sto let postupně předělávali, získal neopakovatelnou tvář. Stal se z něj naprostý originál. To bych měl všechno nechat zplanýrovat a na zbořeništi pak postavit uniformní škatuli z porobetonových tvárnic, sádrokartonu a řezaných trámů? Osadit ji plastovými okny a vytmelit polyuretanovou pěnou? Obložit polystyrenem a ostříkat omítkou v barvě tuti fruti? Jo, kdyby tu byla dřevomorka, tesařík a k tomu radon, tak možná, ale takhle? Mám zahodit všechno, co je na tom domě zajímavé? To bych se mohl přece rovnou nastěhovat do paneláku, ne? Nejsem přece padlý na hlavu.