Na summitu lídrů členských států Evropské unie, který se konal minulý týden v rumunském městě Sibiu, poněkud zapadla iniciativa rakouského kancléře Sebastiana Kurze, k němuž občas nadějně hledí oči mnoha (nejen) českých eurorealistů, ba i euroskeptiků. Nyní se ovšem zdá, že podle všeho bezdůvodně. Kurz zde totiž představil svou vizi budoucího uspořádání EU, která podle něho vyžaduje zásadní reformu, včetně revize Lisabonské smlouvy či jejího úplného nahrazení novou „základní“ smlouvou. Tento nový dokument by dle Kurze měl být postaven mj. na jasných a tvrdých pravidlech (včetně příslušných sankcí) pro země, které nebudou dodržovat a respektovat schválenou unijní legislativu týkající se záležitostí migrace, rozpočtových pravidel (u členských zemí eurozóny) nebo tolik v poslední době vzývaných (a velmi vágních a selektivně pojímaných) „principů právního státu“.

Mimochodem – v posledně jmenované oblasti již v současné době čelí „kárným“ mechanismům Evropské unie (na jejichž konci může být až odejmutí hlasovacích práv v orgánech EU) již tři země. Jde o Maďarsko, Polsko a Rumunsko. A dalšími na řadě se mohou klidně sát i zbylé státy Visegrádské čtyřky.