Poté co Velká Británie s Francií vypověděla dva dny po přepadení Polska, 3. 9. 1939, Německu válku, s čímž Hitler nepočítal a nebyl na ni připraven, protože se domníval, že ozbrojený německo–polský konflikt nepřeroste v konflikt evropský a zůstane jen lokálním. Dobře to dokumentuje následné několikaměsíční období tzv. podivné války, též nazývané válkou vsedě, kdy znepřátelené armády stály na francouzsko–německé hranici proti sobě a nic se nedělo. Mezitím se Německo snažilo uzavřít s Velkou Británií mír.

Až do 10. 5. 1940 trvala tzv. předstíraná válka, směšná válka, než Německo zaútočilo přes Belgii proti Francii. Pozoruhodné je, že téměř současně jako německé pronikly do Belgie útvary francouzské a britské armády dislokované ve Francii a to ještě dříve, než Belgie stačila oznámit porušení své neutrality Německem! Britský expediční sbor byl koncem května 1940 Wehrmachtem obklíčen u přístavu Dunkerque a 848 loďmi evakuován do Velké Británie – zachráněno bylo 338 226 britských vojáků, což představovalo 85 % britského expedičního sboru, a 123 tisíc vojáků francouzských, výzbroj byla zanechána na místě. Němci lodní evakuaci podle rozkazu k nečinnosti vydaným velitelem Gerdem von Runtstedt přes tři dny v podstatě nečinně přihlíželi. Ten určitě nejednal sám o sobě bez pokynů Hitlera. Proč se tak Hitler rozhodl, zůstává dodnes neobjasněno. Plausibilním vysvětlením je, že doufal uzavřít s Velkou Británií mír a nechtěl ji popudit. Ušetřil tak před zničením prakticky celou britskou armádu. Její zničení by bylo pro Velkou Británii velmi tíživé, kromě jiného by pak neměl kdo cvičit brance.

V nabídkách míru Velké Británii Němci nepřestali, takže nakonec jich bylo přes dvě desítky. Ze 14. 11. 1940 pocházejí poslední známé německé mírové podmínky britské straně, pozdější nejsou známy, pravděpodobně britskou stranou dodnes utajovány nebo zničeny. Čtěte je, prosím, pozorně, dějepisci se je snaží veřejnosti zatajit:

„Norsko, Dánsko, Holandsko, Belgie a Francie budou nezávislé svobodné státy, které si budou moci zvolit vlastní ústavu a vládu; musí však být vyloučena opozice vůči Německu a poskytnuty záruky, že neproběhnou odvetné akce. Německo stáhne své vojenské síly, nebude na tyto země uplatňovat vojenské nároky, a je připraveno jednat o formě reparací za škody způsobené během záboru.

Všechny útočné zbraně budou zničeny a pak budou ozbrojené síly redukovány tak, aby odpovídaly ekonomickým a strategickým potřebám každé země.