Pondělí byl prakticky protelefonovaný den, mnoho z vás bylo naštvaných - překvapivě i ti, kdo by vlastně měli jásat, to považovali za smutné vítězství. Je to věc, která (bohužel) štěpí lidi na dva tábory. Proto Vy, kteří jste mi volali, že "konečně bez zrádců, konečně sami", jistě potvrdíte, že jsem si Váš názor vyslechla a respektovala ho jako věc, které věříte a stojíte si za ní, což je samo o sobě super.
Já to vidím jinak, i když spíš zatím ne úplně vyhraněně, na to nemám dost informací. Drby a pomluvy nepočítám ani na jedné straně.
Z mého pohledu tedy. V pondělí ráno jsem dorazila domů s tím, že mám dvacet minut na to vzbudit syna a odcházet do práce. Celou noc jsem jezdila po kraji a vylepovala plakáty v rámci celostátní koordinované akce. A nejen já. Je nás tu víc, kteří investujeme svůj čas, síly, peníze, ale třeba také přátele (kdo by na nás vydržel stále jen čekat), nebo chvilky s rodinou. Před volbami se nezastavíme, a dřeme jako koně v kuse už cca čtvrtý měsíc.
V tomto stavu, utahaná, nevyspalá, ale s pocitem užitečnosti, jsem zapla počítač a viděla nejprve písemné prohlášení obou pánů, a k dotvrzení všeho video, kde destrukci veškeré naší práce "vesele" zapíjeli.
Šok, podraz, ponížení, stud vůči lidem, kteří na mou prosbu dřeli, stud vůči Úsvitu, panika co bude, pocit odhozeného hadru po vytření největšího bahna. Tak nějak jsem zůstala zírat na monitor.
Nevěřím, že to, čím strašili už delší dobu, udělali náhle spontánně během noci (!) a pouze oni dva rozhodli o tom, že naše práce nemá žádnou váhu, tak ustoupí jejich ambicím.
Tomu se moc špatně věří u lidí, které znáte, a kterých si vážíte. To je první, o co přijdete - iluze a úcta k nim. Je to jako právě objevená nevěra. Jsem si téměř jista, že existuje plán B, pro který riskují, že zahodí práci nás všech.
Nevěřím, že by plán B počítal s námi, jako partnery.
V neděli proběhne schůze Akční rady a já i přes racionální beznaděj se pořád držím toho, že lze všechno vysvětlit. Budu žádat vysvětlení toho, proč MK změnil názor během jediné noci - a to naprosto aversně. Proč černá je bílá a jediné včerejší slovo neplatí. Jak mám věřit předsedovi, jak si ho dál vážit, pokud mu jako "jeho člověk" nestojím ani za minutu času na to, aby mi poslal do mailu totéž, co médiím. Jaký postoj mají pánové z vedení ke svým členům, kterým se neobtěžují oznámit, že je takový problém, že se ho chystají takto řešit, transparentně na nějakém dalším setkání. Jak si vysvětlit, že k rozhodování výkonného výboru, nebyl pozván jeho třetí člen, tady J. Volfová - argument stejně bychom ji přehlasovali - není odpověď na otázku. Proč kvůli jejich mocenským bojům hodlají bojkotovat naši dosavadní snahu něco dokázat. Proč nemůžeme bojovat proti islamizaci, když muslimové nepočkají, až si to pánové vyřeší.
Jsem a budu fér, a i když vím, že spousta z vás bude proti, jdu se svým názorem ven. Pokusím se vám ho zprostředkovat i pomocí videa, podívat se všem rovně do očí.
Pokud neposkytnou skutečně velmi pádný důvod k tomu chovat se k nám tímto způsobem, pokud nemají jasnou koncepci jak nepohřbít naši dosavadní práci - a to nejen mou - ale také Vaši - JÁ JDU DÁL, TAK JAKO DOPOSUD, A TEN BĚH DOBĚHNU AŽ DO KONCE. Já jsem si Úsvit za partnera nevybrala, ale respektovala jsem volbu vedení. Ted se nebudu bez opravdu vážného důvodu chovat nezodpovědně - splním své závazky, pokusím se zachránit, co se dá, a nedovolit, aby nás čísi ambice totálně vymazaly z pozic těch, kdo si poctivou dřinou vydobyli šanci něco změnit.
Výsledky nedělního jednání se dozvíte Vy, ne média.
Iva Procházková, předsedkyně Bloku proti islámu v Ústeckém kraji, členka Akční rady
Psali jsme:
autor: PV
