Vítězství Andrzeje Dudy v druhém kolem prezidentských voleb v Polsku je hořkou pilulkou pro Brusel i pro naše havlisty ve všech politických stranách. Tresť ze zděšení europeistických elit vylil do svého komentáře v Babišových Lidových novinách významný štamgast pražské mediální kavárny Zbyněk Petráček. V článku nazvaném „V zrcadle Dudy“ vyznal, za použití klíčového znaku svých "soukmenovců", přímo klasicky lásku v podobě nenávisti a pravdu v podobě lži. Nového polského prezidenta, kandidáta strany Právo a spravedlnost (PiS), ohodnotil mimo jiné takto:

Duda jako Bátora?

„Národovecky - konzervativní Právo a Spravedlnost nemůže být přirozeným partnerem liberálně - konzervativní ODS. Duda je pro snížení důchodového věku či pro kontrolu bank řízených z ciziny. PiS se opírá o národ, silnou roli státu a katolické církve o arcikonzervativní hodnoty. Přirozené partnery má ve Václavu Klausovi, Ladislavu Bátorovi či Akci D.O.S.T,“ mudruje pan Petráček.

I nejisté prohlášení socialistického ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka svědčí o lehké panice, která vypukla mezi pražskými Bruselany. "Tyto volby přinesly překvapení. Já přesto doufám, že zahraniční politika Polska se tak mnoho nezmění, protože polská politika byla v poslední době v Evropě a Evropské unii velmi silná a to také díky určité konzistenci," vyjadřuje své obavy poněkud nesrozumitelným "newspeakem" pan Zaorálek.

K čemu vlastně v neděli v Polsku došlo? Jde o signál měnícího se kurzu polské politiky, nebo jen o  kosmetickou úpravu dosavadního stavu bez hlubších politických dopadů? To je zatím předčasné hodnotit. Faktem nicméně je, že každá změna, která jakýmkoliv způsobem naruší eury a funkcemi dobře namazaný stroj bruselské "mašiny" představované Občanskou platformou, kterou tak dokonale zosobňoval prezident Bronislav Komorowski, se trochu zadrhla. A může se stát významnou komplikací v uskutečňování plánů na dosud (poměrně) hladce probíhající proces postupného zotročování evropských národů, o touze po vyvolání válečného konfliktu s Ruskem ani nemluvě. 

Polsko za Tuska - Trojský kůň USA

V těchto plánech patřilo dosud Polsku klíčové místo. Nejpozději od tragické smrti euroskeptického prezidenta Lecha Kaczyńského při letecké havárii u Smolenska patřily mocenské elity našeho severního souseda k motorům, pohánějícím stále se zrychlující unifikaci Evropy a "americkou" válečnou protiruskou rétoriku. Bylo to právě Tuskovo Polsko, které sehrálo zásadní roli při  realizaci další "barevné revoluce" made in USA na evropském kontinentě - majdanském státním převratu na Ukrajině.