Václav Danda: Důkazy o financování islamistů Západem a Tureckem

27.11.2015 16:32

Václav Danda se zamýšlí nad finančními zdroji Islámského státu, které plynou nejen z prodeje ropy a vysvětluje, že ruské odhodlání tento špinavý byznys přerušit bylo jedním z motivů, proč prezidentu Erdoganovi náhle "přeskočilo".

Václav Danda: Důkazy o financování islamistů Západem a Tureckem
Foto: Alexander Mishin – wikimedia.org
Popisek: Suchoj-Su-24M

Sestřelení ruského bitevníku nad Sýrií domnělými tureckými "spojenci" Moskvy v boji proti Islámskému státu vystupňovalo napětí a přiblížilo konfrontaci mezi Ruskem a NATO. Aliance se sice váhavě, ale nakonec jednoznačně za Turecko postavila, přestože všichni vědí, že šlo o zákeřnou "dýku do zad", jak ihned po incidentu konstatoval prezident Putin.

Turecko mezitím ze svého postoje rychle (ale pozdě) couvá. Prezident Erdogan náhle již tvrdí, že kdyby věděli, že jde o ruský stroj, jednali by jinak. To Rusko odmítá jako trapnou výmluvu. Jenže - proč tedy vlastně Turci takto jednali? Co tím sledovali? Šlo jen o chybu?

V žádném případě. Incident, který mohl spustit geopolitickou katastrofu nedozírných rozměrů a jenž bude mít dlouho dozvuky v mezinárodních vztazích, měl podle všeho docela přízemní důvod. Vypovídá však kromě jiného něco důležitého o zemi (členu NATO), před níž se dnes EU respektive kancléřka Merkelová plazí v souvislosti s migrantskou krizí.

Prachy, prachy, prachy...

Jedním z motivů, které Turecko vedlo k jeho šílenému činu, byla totiž nejen zvolna se rozbíhající spolupráce mezi Západem a Ruskem v boji proti ISIL (Daesh-Islámský stát v Iráku a Levante). Ještě podstatnější bylo z toho vyplývající ohrožení temných hospodářských zájmů Turecka, které na ropném obchodu s islamisty vydělává obrovské peníze. Zvláště pak sám prezident Erdogan a jeho rodinný klan.

Vladimír Putin před pár dny na summitu G20 v turecké Antalyi, vyděsil Západ a zejména Turky tím, že nemilosrdně vyložil karty na stůl: Oznámil, že Rusko má nezpochybnitelné zpravodajské informace o tom, jak je ve skutečnosti financován ISIL. A také že je rozhodnuto tento teroristický byznys (bez něhož by ISIL nemohl existovat)  tvrdě potírat. Ruský prezident sice nezveřejnil konkrétní státy a jejich propojení s ISIL, ale i to, co médiím sdělil, stačilo, aby to vyvolalo v globálních elitách, jež stvořily a podporují ISIL, mírně řečeno nervozitu.   

„Poskytl jsem příklady založené na našich datech o financování různých jednotek tzv. Islámského státu soukromými osobami. Tyto peníze, jak jsme zjistili, pocházejí ze 40 zemí a jsou mezi nimi i členové G20,“ uvedl ruský president na tiskové konferenci.„Ukázal jsem svým kolegům snímky pořízené z kosmu a z letadel, které jasně ukazují rozsah ilegálního obchodu s ropou a s ropnými produkty. Kolonu cisteren táhnoucí se desítky kilometrů tak, že i z výšky 4 000 až 5 000 metrů se táhne až za horizont,“ řekl dále Putin.

Není to jen Turecko

Putin se vyhnul přímému jmenování sponzorů. Místo toho mnohoznačně prohlásil„Potřebujeme podporu od Spojených států, evropských zemí, Saúdské Arábie a Turecka.“ Ihned po skončení summitu ustanovil prezidentským dekretem komisi ke koordinaci boje proti financování terorismu. Podle tohoto dekretu bude povinnost, aby ruský ministr spravedlnosti a centrální i regionální úřady ohlašovaly všechny podezřelé aktivity v této oblasti.

Kdyby podobné komise kontrolující finanční toky směřující k podpoře islámského terorismu zřídily i ostatní státy G20, byla by podle mnoha komentátorů zlomena moc ISIL nejpozději do půl roku. Je přitom všeobecně známo, že největší zisky má tato nejbohatší teroristická organizace v dějinách právě z prodeje ropy.

"ISIL má majetek v hodnotě 2,6 bilionu eur a její odhadovaný rozpočet na tento rok činí 2,5 miliardy eur," řekl francouzskému deníku Le Figaro odborník na problematiku financování terorismu Charles Brisard. Když americká organizace Rand Corporation na podzim 2014 představila v Kongresu USA zprávu o financování IS, odhadla, že teroristé denně vydělají jeden až tři miliony dolarů. V případě nejvyššího odhadu by to vycházelo ročně v přepočtu na zhruba miliardu eur.

Brisard upozornil, že tito džihádisté jsou proto finančně soběstační, na rozdíl od teroristů z al-Kajdy, kteří čerpají hlavně z darů. Podle Brisarda ale také teroristé z ISIL dostali už asi 50 milionů eur právě z finančních darů. Jsou to peníze především ze dvou zemí v Perském zálivu - ze Saúdské Arábie a z Kataru.

Tři největší položky v příjmech tvoří podle něho ale především vydírání a obchod s ropou a plynem. Dohromady to vychází na 1,75 miliardy eur jen v tomto roce. Obohacují se ale i jinak, například prodejem ukradených starožitností na černém trhu, což jim vyneslo přibližně 30 milionů eur. Matematika je jednoduchá: čím více území obsadí, tím rostou jejich zisky. Přestože embargo nedovoluje teroristům vyvážet ropu, daří se jim exportem zpeněžit vekou část těžby Syřanům ukradeného černého zlata.

Všichni to vědí

Jak takový obchod ISIL s ropou vypadá, přibližuje reportáž listu Financial Times (FT):

„Na příjezdové cestě k východosyrskému ropnému poli Al-Omar se kamiony řadí do dlouhé fronty, která může dosahovat až šesti kilometrů. Čekají až měsíc, aby od tzv. Islámského státu nakoupily surovou ropu, jejíž cena se v závislosti na kvalitě pohybuje od 20 do 45 dolarů za barel. Podél silnice vedoucí k ropnému poli dokonce vyrostly stánky, které čekajícím kamionistům prodávají občerstvení. ISIL těží ropu na dalších osmi místech a je schopen vyprodukovat až 40 tisíc barelů denně. Spojené státy přitom dobře znají všechna naleziště, protože nad nimi měsíce přelétaly. Přesto z více než 10 tisíc amerických bombardování pouze necelých dvě stě zasáhlo ropnou infrastrukturu, která islamistům zajišťuje přežití, vyzbrojení a denní žold pro bojovníky, který tvoří 100 dolarů na hlavu spolu s drogami a viagrou.“

Kdo však od ISIL nakupuje?, ptá se FT, aby si vzápětí odpověděl: Všichni. Přátelé i nepřátelé, včetně tzv. povstalců, kteří by teoreticky měli proti islamistům bojovat. Prodejních mezičlánků je mnoho a pocházejí převážně z Iráku a Sýrie. Podle výpovědí iráckých obyvatel byla kupříkladu v ropných polích Ajil a Allas zahájena těžba ještě téhož dne, kdy je tzv. Islámský stát dobyl. „Přivedli s sebou odborníky, kteří se ihned ujali těžby, a další, kteří se zabývali finančními záležitostmi“, vysvětlil listu Financial Times jeden z místních šejků. „Z Mosulu a Kirkúku přijížděly stovky kamionů denně. Ačkoli islamisté tato ropná pole drželi pouze deset měsíců, vydělali na nich 450 milionů dolarů“, dodává.

Americké Toyoty

Islámský stát je ale kromě těchto aktivit vybavován svými zámořskými sponzory i nejmodernější technikou. Nedávno vzbudil značný rozruch skandál okolo aut značky Toyota. Všichni se ptali, kde vzal ISIS nekonečné kolony zbrusu nových bílých pick-upů s kulometnými hnízdy na korbách „ušitých na míru“ pro pouštní boj. Paradoxem bylo, že vyšetřování se ujalo americké ministerstvo financí.

ABC News ve svém článku píše: "Funkcionáři amerických protiteroristických složek požádali Toyotu, druhého největšího výrobce aut na světě, o pomoc při vyšetřování, jak se ISILu podařilo získat takové množství pick-upů značky Toyota, které jsou jasně vidět v propagandistických videích teroristů v Iráku, Sýrii a Libyi. Japonská automobilka odpověděla, že neví, jak ISIL získal tato vozidla a podporuje vyšetřování vedené americkým ministerstvem.

Podle listu by se ale namísto Toyoty měli vyšetřovatelé ptát hned vedle, na americkém ministerstvu zahraničí. Minulý rok bylo oznámeno, že americké ministerstvo zahraničí odesílá "flotilu" nákladních aut Toyota do Sýrie, které jsou určeny pro tzv. "umírněnou" opozici ze Svobodné syrské armády (FSA), která je jak víme s ISIL v úzkém kontaktu, čile s ním obchoduje a společně bojují proti Bašáru Asadovi. Záhada, jak se dostaly stovky identických nových nákladních automobilů Toyota do rukou ISIL v Sýrii, je tedy zřejmě vyřešena. Ptát se Toyoty, odkud pocházejí auta amerického ministerstva zahraničí by tedy bylo jen černým humorem. Není divu, že když Vladimír Putin na tyto skutečnosti Obamu na jednání G20 upozornil, vyvolalo to velkou vlnu nevole.

Erdoganův rodinný klan

Ještě nepříjemnější bylo ale deklarované ruské odhodlání rozbít obchody ISILu a zastavit jeho financování přes Turecko. Je veřejným tajemstvím, že právě Turecko je v obchodech s IS zapojeno nejen jako stát, ale je na něm zainteresováno přímo i rodinnými vazbami prezidenta Erdogana. Jeho syn je nejen tureckou opozicí obviňován, že vydělal jmění na ropě kradené Islámským státem. Bilal Erdogan podle těchto informací vlastní několik námořních společností. Je také součástí rozsáhlé nadnárodní pašerácké sítě s islamisty z ISIL, kteří pomáhají roztáčet kola velkého migračního experimentu a umisťovat mezi tzv. „uprchlíky“ své „bojovníky“ připravované na rozpoutání občanské války v Evropě. 

Bilal Erdogan údajně podepsal smlouvy s evropskými společnostmi, aby vozily ukradenou iráckou ropu do různých asijských zemí. Turecká vláda podle těchto zpráv kupuje uloupenou iráckou ropu, z obsazených iráckých vrtů. Námořní společnosti Bilala Erdogana vlastní speciální přístaviště v Bejrútu a Ceyhanu, která nakládají ropu ukradenou Islámským státem na tankery směřující do Japonska.

Gürsel Tekin, místopředseda turecké republikánské lidové strany, říká: „Bilal Erdogan vězí až po krk ve spolupachatelství terorismu, ale dokud jeho otec bude v úřadu, bude imunní před jakýmkoli soudním postihem.“ Tekin vysvětluje, že Bilalova námořní společnost obchodující s ropou ukradenou Islámským státem, BMZ Group, je rodinný podnik; podíly v BMZ vlastní blízcí příbuzní prezidenta Erdogana, kteří zneužívají veřejné fondy a berou si nezákonné půjčky z tureckých bank. 

Sümeyye Erdoganová, prezidentova dcera, podle těchto informací provozuje tajný nemocniční tábor v Turecku u syrské hranice, kam auta turecké armády denně přivážejí množství raněných džihádistů ISIS, aby je tam ošetřili a poslali zpět do bojů v Sýrii. Podobné tábory jsou i na hranicích s Izraelem, kde jsou údajně ošetřování rovněž džihádisté z ISIL zase izraelskými zdravotníky. 

Podle francouzského publicisty a geopolitického experta Thierry Meyssana Erdogan nejen otevřeně spolupracuje s islamisty a poskytuje jim logistické zabezpečení, ale „zorganizoval i drancování Sýrie, demontoval všechny továrny v ekonomickém srdci Sýrie Aleppu a ukradl jejich zařízení i stroje. Rovněž zorganizoval loupež archeologických pokladů a vytvořil mezinárodní černý trh s památkami z Antiochie.“  

Rusko rozmisťuje v Sýrii protiletadlové raketové systémy S 400

Přepočítali se

Ruské letectvo likvidací těchto ropných tras a bombardováním příhraničního pásma Sýrie u hranic s Tureckem způsobí, že všechny tyto aktivity vezmou za své. To byl zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč se Turecko odhodlalo k sestřelení ruského bombardéru. Nyní se ovšem ukazuje, jak hluboce se Turecko přepočítalo. Rusko tento teroristický akt využilo k tomu, aby zásadním způsobem posílilo své vojenské pozice na syrském bojišti. 

Rusové nejenže neomezili lety v oblasti, ale naopak ještě přitvrdili a podle posledních zpráv celou oblast doslova zasypali kobercovými nálety bombardérů, které jsou nyní doprovázeny stíhačkami na jejich ochranu. Na oblast dopadají také řízené střely vypalované z raketových lodí umístěných u pobřeží.

Erdogan už ví, že pro Turkmeny, své spojence proti Asadovi, nemohl udělat nic horšího než nechat Turkmeny zavraždit jednoho ze sestřelených pilotů. Rusko také bleskově do oblasti poslalo své nejmodernější protiletadlové systémy S 400, které mají dostřel až 400 kilometrů a jsou schopné sestřelit jakákoliv bojové letadlo i některé střely s plochou drahou letu.

Turecko mezitím, z obav před ruskou odvetou, zrušilo všechny své lety nad syrským územím. Rusko ani nemusí vyhlašovat proti Turecku nějaké hospodářské sankce. Pokud se mu podaří odříznout Turky - včetně Erdoganovy rodiny - od "IS-byznysu", zabije několik much jednou ranou.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…