Baví se Obama s Merkelovou o časových pásmech a jaké to přináší trable. Merkelová říká: „To mi povídejte, jednou jsem volala japonskému premiérovi, chtěla mu poblahopřát ke zvolení a v Tokiu byly 3 hodiny ráno, já ho vzbudila, no děsnej trapas…“ Obama povídá: „To nic není, to já volal včera Putinovi, ať dá okamžitě vyšetřit vraždu Němcova a tam byly tři hodiny před ní!“
Kdo je v pozadí?
Lidová tvořivost ve vypjatých chvílích obvykle udeří hřebík na hlavičku. Mnohé naznačuje i to, že mediální zájem v západních médiích nečekaně rychle uvadá.
Slova Zbigniewa Brzezinského, stejně jako izraelské „přivlastnění si“ Borise Němcova mnohé naznačují
Majdan se zatím nekoná. Pohřeb jednoho z lídrů ruské opozice proběhl včera bez incidentů. Tisíce lidí se přišli rozloučit s Borisem Němcovem, kterého neznámý vrah zastřelil v noci z pátku na sobotu v centru Moskvy. Policie stále pracuje s více verzemi motivů. Kromě osobních a čistě kriminálních včetně zločinu ze žárlivosti, je ve hře také odplata radikálních nacionalistů, nebo řízená provokace západních tajných služeb, která měla destabilizovat situaci v Rusku.
Je pozoruhodné, že právě k této verzi se přiklání i šedá eminence americké zahraniční politiky Zbigniew Brzezinský, dlouholetý poradce několika prezidentů pro „otázky národní bezpečnosti“. Tedy člověk, kterého rozhodně nelze podezírat ze sympatií k Vladimíru Putinovi a současně persona, jejíž informace nebývají „vycucané z prstu“.
Vražda podle „metody“
Němcovovu smrt podle něj chce využít Západ jako záminku pro vyvolání masových protikremelských protestů. Právě na to prý spoléhá i Washington. "Na vraždě Němcova se podíleli titíž odborníci, kteří plnili úkol v souvislosti s postřílením "Nebeské setniny" na Majdanu. Organizátory byli také pracovníci ukrajinské bezpečnostní služby řízené Západem, která je v současné době hlavním zdrojem provokací a vytváření záminek pro další obviňování Ruska," řekl bez obalu Brzezinski v rozhovoru s kanadským novinářem Argylem Ternerem. Tato vražda je prý velmi podobná smrti kyjevského novináře Georgije Gongadze, která byla záminkou k rozpoutání kampaně proti ukrajinskému prezidentovi Leonidu Kučmovi v roce 2000, což vedlo k oranžové revoluci 2004.
Brzezinski tvrdí, že Spojené státy zorganizovaly ukrajinskou krizi s tím, že ne bezdůvodně doufají, že Rusko se dříve či později zaplete do bojových akcí a napomůže tak vytvoření jednotné západní koalice. "Začíná být zřejmé, že ve druhém desetiletí 21. století jsou zásady zakladatelů USA zcela zapomenuty; naše ústava je jen fíkový list, zakrývající nepokryté přání vládnoucích elit jednou provždy vybojovat světovou nadvládu," uvedl Brzezinský. Jaké jsou důvody jeho „disidentského postoje“ můžeme zatím jen spekulovat. Přehlédnout bychom jej však neměli.
Izrael: Byl to náš politik
Abychom mohli lépe pochopit celý příběh, je třeba se podívat na to, kdo vlastně byl jeden z lídrů protiputinovské opozice. Proč třeba Jerusalem Post po jeho smrti napsal: "Rusové pochodují na památku zavražděného židovského politika.“ Co se vlastně tu osudnou páteční noc nedaleko Kremlu vlastně stalo?
Kdoví, na co myslel po večeři uvolněný Boris Němcov, že si při procházce po mostě směrem ke svému luxusnímu apartmánu nevšiml, že jeho kyjevská partnerka modelka Hanna Durická jaksi zaostává a odtahuje se od něj. Čtyři výstřely do zad mu už neumožní položit jí tuto otázku. Kyjevská krasavice si údajně na nic nepamatuje.
Aby to ruští vyšetřovatelé, neměli tak jednoduché, z Kyjeva se vzápětí ozval hysterický pokřik, aby jedinou svědkyni okamžitě propustili a umožnili jí odchod na Ukrajinu. To jí nakonec bylo umožněno, takže navždy zmizela na Ukrajině, jež se stává centrem světového terorismu a jejíž tajné služby jsou oddaným vykonavatelem „operací pod falešnou vlajkou,“ vymyšlených ve Washingtonu a Tel Avivu.
Rodinný klan
Ukrajinská krasavice a hlavní svědkyně vraždy se k 55 letému Němcovovi dostala před třemi lety a od té doby ho prakticky nespustila z očí, asi tak jako Monika Lewinská Billa Clintona. Chceme-li však lépe pochopit, kdo byl ve skutečnosti tento podle Jerusalem Post „židovský politik“, jenž pronikl do nevyšších pater ruské politiky, musíme se vrátit do minulosti do města Nižnyj Novgorod, které se tehdy jmenovalo Gorkij.
Na místní státní univerzitě v Gorkém přednášel Vilen Jakovlevič Ejdman. Jeho rodiče byli fanatickými bolševiky, a proto svému synovi dali jméno Vilen na počest V.I. Lenina, doufajíce, že se vydá ve vůdcových šlépějích. Na tuto univerzitu nastoupil i jeho synovec - syn jeho sestry Němcovové, rozené Ejdmanové - Boris Němcov, rodák ze Soči. Jeho otec, manžel paní Ejdmanové, byl vysokým úředníkem na sovětském ministerstvu hospodářství, které mělo na starosti nerostné bohatství Ruska.
Na univerzitu v Gorkém později Borise následoval i Igor Ejdman, syn Vilena Jakovleviče, bratranec Borise Němcova. Igor se narodil v roce 1968, Boris v roce 1959. Boris byl nicméně pod Igorovým výrazným vlivem a byl to právě on, kdo svého bratrance Borise Němcova dostal přes „rodové sítě“ do nejvyšší politiky.
Byznys a politika
Zatímco jednodušší a požitkářský Boris Němcov se vyžíval ve světlech ramp politického divadla, Igor Ejdman se stal sociologem a expertem na internet se specializací na sociální sítě. Vedle toho stihl přes svého ministerského strýce, otce Borise Němcova, zajistit v době „divoké privatizace“ za prezidenta Jelcina pro své kamarády nemalý díl ruského nerostného bohatství.
Především to bylo ropné impérium Jukos Michaila Chodorkovského. Jenže když Michail Chodorkovskij skončil v base, z Igora Ejdmana a z Borise Němcova se z mužů vládního establishmentu rázem stali zarytí nepřátelé Vladimira Putina. Přeformátovali se na centrálu „demokratické opozice“ krytou sítí Západem placených nevládních organizací. Igor Ejdman v souvislosti s tím odešel v roce 2011 koordinovat „opoziční aktivity“ do Německa (podobně jako ukrajinský boxer Kličko).
V dokonalém krytí začal produkovat například tak nenávistné traktáty vůči pravoslaví, že mu za ně hrozilo stíhání pro šíření nenávisti. Proto nepřekvapí, že tento sociolog, označovaný za mága public relations, stojí i za Pussy Riot a hnutím FEMEN. A že mezi jeho nejbližší spolupracovníky patří kromě Michaila Chodorkovského i Gari Kasparov.
Němcov to nezvládl
Peněz z tunelování Ruska teklo Igorovi Ejdmanovi a spol. více než dost, jenže Boris Němcov neunesl „břemeno“ nesmírného bohatství a života v přepychu a propadl bezuzdnému hedonismu. Alkohol, drogy a luxusní prostitutky, (jedna z nich se mu zřejmě stala na moskevkém mostě osudnou), se staly náplní jeho života.
Především kvůli tomu byl v posledních letech téměř nepoužitelný a v Ejdmanovských public relations kampaních ho musel nahradit bloger Alexej Navalnyj, jemuž zřejmě zachránilo život jen to, že byl těsně před plánovanou akcí 1. března na patnáct dní uvězněn. Dozvíme se někdy pravdu o tom, kdo rozhodl o obětování Němcova, aby ze selhávajícího lídra udělal touto „rituální vraždou“ mučedníka?
Slova Zbigniewa Brzezinského, stejně jako izraelské „přivlastnění si“ Borise Němcova mnohé naznačují. Zda se potvrdí ukrajinsko-čečenská stopa, jež se momentálně ruským vyšetřovatelům rýsuje, teprve uvidíme. Není ovšem rozhodující, kdo držel zbraň, ale kdo si vraždu objednal a zorganizoval. A tady vždy nejprve hledejme odpověď na otázku: V čí prospěch?
(Poznamenejme, že článek, z něhož jsme citovali, je výňatkem z fiktivního 'rozhovoru' kanadského autora Argyla Ternera na jeho facebookové stránce. Autor pozměnil Zbygniewa Brzezinského na Brzezniwa Zbigniewského, ale jeho "analýza" přesně odpovídá té nejpravděpodobnější variantě.)
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: protiproud.cz
